V Brně se demonstrovalo na podporu romských rodin z okolí Cejlu, na ulici lidé prozatím neskončí
Asi dvě stovky lidí, kteří v úterý večer prošli centrem města s transparenty, kufry a plyšovými zvířaty, svolala nově vzniklá iniciativa Chceme bydlet. Pár dní předtím se jednatel společnosti, která vlastní bytové domy v okolí ulice Cejl, sešel se zástupci města, aby deklaroval, že v příštím půl roce nikdo o bydlení nepřijde. Ani ne dva měsíce poté, co se začalo mluvit o možném vyhazovu stovek rodin na ulici, se objevila naděje, že tento příběh nemusí skončit tak špatně, jak se zdálo. Jak dopadne, se ale teprve uvidí.
„Musíme dát jasný signál městu, že se nájemníci nesmí odstěhovat do horších podmínek. Musí se odstěhovat jedině do lepších a musí mít smlouvu minimálně na rok. Žít v nájemní smlouvě na tři, nebo dokonce jeden měsíc není důstojné bydlení,“ zaznělo v úvodních projevech, konkrétně od Miriam Kaniokové, jedné z organizátorek Chceme bydlet. „Musíme dát najevo, že město se musí postarat o sociální bydlení a stát o to, aby fungovalo. Musí stát za svými lidmi, nesmí krýt žádné spekulanty!“
Pohoda
Slyšet bylo i samotné nájemníky, kterým společnost Dolfin R.E. - Zábrdovice 1 neprodloužila nájemní smlouvu. Od té doby žijí v nejistotě, sehnat nový byt se jim nedaří. „Chci poprosit vás, brněnskou a celou českou veřejnost, jestli by nám mohla pomoct. Jsme Romové a nechceme být vyloučení, chceme, aby naše děti měly stejné šance jako ty vaše,“ navázala paní, která bydlí na Vlhké s několika dětmi. Demonstrace na podporu romských rodin z okolí Cejlu se sešla jen kousek od jejího domu – před známou brněnskou ubytovnou Pohoda, jedním z místních symbolů chudoby a vyloučení.
„Nevím, jestli jste někdy viděla, jak to vypadá na ubytovně, ale třeba na té Pohodě je jedna chodba, na té jsou pokoje, a na patře je jedna kuchyň. Musíte počkat, až si uvaří všichni, co tam bydlí, já vůbec nevím, jak bych tam vařila, jsem z toho špatná,“ říká Romka, které nikdo pronajmout byt nechce. „Už jsem byla asi na třiceti prohlídkách, po telefonu každý řekne, ať přijdu, protože nepozná, že jsem Romka. Když pak přijdu na prohlídku, tak řeknou, že zavolají, a už nedají vědět. Nevím, co mám dělat.“ Na bytové správě nabídli nájemnici jen několik prostor ve velmi špatném stavu, některé z nich nebyly určené k bydlení, poslali ji dokonce prohlédnout si bývalou prodejnu lyží.
Plyšáci na křižovatce
„Tohle je nejkřiklavější příklad, ale dneska se celé široké společenské skupiny těžko dostávají k bydlení, protože je ho málo a je drahé. A také kvůli tomu, že si pronajímatelé mohou vybírat, komu byt dají. Rizikovějším skupinám ho nedají, a nebavíme se jenom o Romech, ale i třeba o seniorech nebo o lidech s nízkými platy,“ říká radní městské části Brno-střed David Oplatek (Strana zelených). „Město musí stavět a shánět byty, to je princip návrhu zákona o sociálním bydlení, motivovat obce, aby zajišťovaly nějaký bytový fond, třeba ve spolupráci se soukromými vlastníky – nikdo neříká, že obce nutně musí stavět samy. Těch řešení je celá řada, jen je třeba se k nim odhodlat.“
Před sídlem Dolfin R.E. - Zábrdovice 1 vysypávají demonstrující pytel s plyšovými zvířátky – aby připomněli děti, které bydlí v bytech vlastněných společností – momentálně žijí ve strachu, že přijdou o domov. Dolfin nedávno koupila nizozemská společnost Fidurock, její zástupci se v minulosti nechtěli k případu vyjadřovat. Dnes poslal její jednatel Radiu Wave e-mail, rozhovor po telefonu však odmítl. V e-mailu prohlašuje, že k ukončení nebo neprodlužování smluv došlo ještě předtím, než Fidurock získal brněnskou společnost do vlastnictví, zároveň odmítl, že by se v zimním období chystal nájemníky vyhazovat na ulici.
Jednání s městem
„Slíbili jsme si, že se budeme vzájemně informovat o dalším postupu, pan jednatel Loukota říkal, že jsou majiteli jen krátkou chvíli, musí se zorientovat, rozhodnout se, co budou dál dělat. V příštím půlroce se určitě nikdo vyhazovat nebude. Otázka je, jestli to budou dodržovat i dál,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro sociálně kulturní oblast a dopravu Matěj Hollan (Žít Brno). „Městu nejde o to, kecat do jejich podnikatelských záměrů, to je jejich věc. Nám jde o to, aby se nezhoršovala sociální situace, aby lidi nekončili na ulici, neprohlubovala se ghettoizace. To by byl problém, který by nakonec poškodil i je.“
O prodlužování smluv nájemníkům, kteří od nového roku nemají kde bydlet, se jedná v těchto dnech. „Navzdory tomu, co říkali minulý týden, prý některým nájemníkům smlouvy neprodlužili, naše příspěvkovka Drom s nimi však jedná, uvidíme za pár dnů, jak je to doopravdy, pak se podle toho zařídíme.“
Pro Brno znamená neprodloužení smluv stovkám rodin z okolí Cejlu, ke kterému stále může nakonec dojít, nejenom nutnost řešit momentálně vzniklou krizi, ale i pobídku k úvahám nad dlouhodobou koncepcí bytové politiky. Svoji představu, která reaguje na současné projevy krize, už pro Radio Wave před časem popsal brněnský zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund. Události měly také impakt na nepočetnou, ale aktivní skupinu brněnských sociálních pracovníků a aktivistů, kteří se rozhodli mobilizovat veřejnost a promptně založili iniciativu Chceme bydlet.
Ostrůvek Brno
„Začalo se zapojovat čím dál víc lidí,“ říká Jan Milota, sociální pracovník a jeden z organizátorů. „Myslím tím i ty, kteří v těch domech bydlí. Chtějí se na tom podílet, ačkoliv předtím nevěřili, že to má smysl. Teď mají možná dojem, že tohle je jediná šance, jak na ten případ upozornit.“
Některé domy Fidurocku jsou podle Jana Miloty ve velmi špatném stavu. „Jsou tam lidi, co bydlí v barákách, které stojí za to udržet. Pokud majitel tvrdí, že nemá zatím žádný jiný podnikatelský plán, tak ať tam bydlí dál. Jiné domy jsou ale v tragickém stavu, na dvoře je hrozný nepořádek, před čtrnácti dny tam hořelo. Odsud budou muset nájemníci stejně pryč, protože to není k bydlení vhodné. Ale musí na to mít čas, takhle aspoň mají střechu nad hlavou. Chceme, aby jim dali smlouvu minimálně na půl roku, aby se mohli nějakým způsobem rozhodovat, aby měli čas na hledání náhrady.“
Město podle Miloty momentálně plní svoji úlohu dobře, není ale pochopitelně schopno řešit krizi více než stovky rodin. Do budoucna by podle něho mělo změnu přístupu k bytové politice skutečně promyslet. „Je třeba opravovat byty a upravit pravidla pronájmu tak, aby prioritně šli bydlet lidé, kteří byt akutně potřebují. Ne ti, kteří na to mají. Zákon o sociálním bydlení je priorita číslo jedna, město už deklarovalo, že je pro něj tento legislativní rámec důležitý, ale můžeme očekávat, že tohle volební období neprojde. Brno má sice kapacitu si s touto otázkou poradit i samo, může to zvládnout i bez zákona, ale nesmí být jediným ostrůvkem v republice. Mělo by spíš naznačit ostatním cestu.“ Jak už brněnští sociální pracovníci a úředníci uváděli v minulosti, brněnská krize je symptomatická pro situaci celé České republiky. Opakovat se může kdekoliv.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
