V jihlavském parku docela běžně narazíte na houbu, která je typická pro středomoří

V rybářské krabičce, kterou jako správný mykolog na houby do lesa nosí místo košíku, Kateřina Pauzarová přinesla do studia Českého rozhlasu Region tři druhy hub. Dvě houby, které rostou ze dřeva, a jsou pro jarní měsíce typické. Jsou to štítovka jelení a opěnka. „A třetí už je první posel letních druhů, muchomůrka pošvatá, známá jako pošvatka. Všechny druhy hub jsou jedlé, což je potěšující,“ popisuje své květnové houbové úlovky jihlavská mykoložka.

Když je nouze, mykolog si pochutná i na pošvatce a štítovce

Pošvatka se v atlasech vyskytuje pod názvem muchomůrka pošvatá. „Muchomůrky z rodu pošvatek, což je samostatný druh muchomůrek, které rostou z kalichu a nemají prsten, kromě pošvatky vrbové jsou všechny jedlé. Já osobně je nesbírám, nejsou dobré chuti, jsou velmi křehké. Mají takovou zemní bramborou chuť a vůni. Ale když je nouze, tak je můžeme vzít a do té bramboračky je přidat,“ přiznává svůj vztah k pošvatkám Kateřina Pauzarová.

Štítovka jelení je chuťově nevýznamná houba, vhodná do směsí, ale ředkvová vůně. „Ale mám tady mykologickou chuťovku, to je opěnka měnlivá. Velice chutná houba, má kořenitou chuť a vůni, hodí se do omáček. Já jí mám velice ráda ve sladkokyselém nálevu, tam vynikne velice dobře její výrazná chuť. Používají se kloboučky tužší konzistence, hodí se na delší úpravy, třeba i do gulášů a podobně,“ představuje květnový úlovek Kateřina Pauzarová.

V těchto dnech porostou spíše při okrajích lesa nebo kolem lesních cest

Kateřina Pauzarová si myslí, že pro růst jarních druhů hub není ideální počasí. „Je potřeba sníh, který leží do února, března. Když přijdou sluneční dny, ta vláha ze sněhu je ideální. A také stále fouká vítr, to je aspekt, který je dost opomíjený. U jemných srážek se prostě voda do země nedostane. Než to stihne, vítr ji v korunách vysuší. Teď je dobré houby hledat spíše v okrajích lesů a kolem lesních cest.“

Mykoložka Kateřina Pauzarová s moderátorkou Tamarou Peckovou|foto: Milan Kopecký

Houby pochopitelně rostou i ve městech, najde se mezi nimi spousta jedlých druhů, ale Kateřina Pauzarová je rozhodně nedoporučuje konzumovat. „Mohou být počurané od pejsků, vyčnívající houba je pro ně místečko, které si rádi označkují. Stalo se mi v poradně, že mi byla donesena houba, která zapáchala po moči. Byla to houba s typickou vůní, ale ta byla přebitá tou močí.“

V jihlavském parku docela běžně narazíte na houbu, která je typická pro středomoří

Další důvod je toxicita, ve městech může být vyšší. „Velice často se mi v poradně objevuje Pečárka Bernardova, druh, který roste ve středomoří, protože má ráda slanou půdu. Roste skutečně okolo rozsolených chodníků. Lidé by si ji rádi dali, ale já to opravdu nedoporučuju. Mohla by obsahovat nějaké těžší kovy,“ vysvětluje Kateřina Pauzarová.