V katedrále v Sedlci je vystavena nejstarší dochovaná gotická monstrance na světě
Když do středočeské Kutné Hory v roce 1142 přicházeli první cisterciáčtí mniši, určitě netušili, jak toto místo v dalších staletích ovlivní. Právě na pozemcích cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory bylo objeveno stříbro a z pronájmů pozemků klášterní pokladna nesmírně zbohatla.
A tak není divu, že jako součást kláštera vznikla na přelomu 13. a 14. století obrovská katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, která byla ve své době největší církevní stavbou ve střední Evropě a pro svou jedinečnost je dnes na seznamu památek UNECO. Některé poklady z doby největší slávy Kutné Hory jsou uloženy v chrámové pokladnici.
Například faksimile zakládací listiny kláštera a kopie gotického obrazu Panny Marie Bolestné od Mistra Třeboňského oltáře. Ovšem nejvzácnější je originál Sedlecké monstrance z roku 1389, tedy z dob největší slávy Kutné Hory. Jde o bohoslužebný předmět, který slouží k uchování hostie. Nekvašený chléb se během křesťanské bohoslužby proměňuje v tělo Ježíše Krista.
Monstrance se používají od 11. století. Ta Sedlecká je přitom jednou z pouhých deseti dochovaných gotických monstrancí v Evropě a podle posledních poznatků jde o nejstarší dochovanou monstranci z gotické doby na světě. Patří navíc mezi čtyři významné památky Čech, kterými jsou kromě ní korunovační klenoty, relikviář sv. Maura a Závišův Kříž.
Podoba Sedlecké monstrance vychází z architektury Petra Parléře, dvorního stavitele císaře Karla IV. Historici se navíc domnívají, že monstrance pochází přímo z huti Petra Parléře. Vypadá totiž jako zmenšenina věží kutnohorského kostela sv. Barbory, jejímž architektem byl právě Petr Parléř. Monstrance je 97 centimetrů vysoká, váží 4,7 kilogramu a byla vyrobena z cizelovaného zlaceného litého stříbra.
Kdysi byla používána právě v sedleckém klášteře, ale během husitských válek byla přesunuta na území dnešního Rakouska, kde byla uschována. Do Kutné Hory se vrátila zpátky až v roce 2011.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí