V muzeu v Moravské Třebové odpočívá egyptská princezna Hereret

Do Moravské Třebové se dostala před více než sto lety, a to díky tehdejšímu mecenáši tamního muzea Ludwigu Holzmaisterovi, který mumii v roce 1912 koupil přímo v Egyptě. Je to prý nejkrásnější staroegyptská mumie v České republice. A v Moravské Třebové Hereret dokonce ožívá.

Díky počítačové tomografii si dnes můžeme udělat představu o tom, jak kdysi tato žena mohla vypadat a dokonce tušíme, co ji trápilo. Prostřednictvím vizualizace se tak můžeme, společně s princeznou, ocitnout uprostřed staroegyptského chrámu a prohlédnout si třeba její portrét. Jde vůbec o první mumii v České republice, u které odborníci provedli 3D vizualizaci.

Dominantou expozice egyptských památek je speciální vitrína. Ze samotné mumie uvidíte pouze chodidla, protože zbytek chrání původní a velmi zachovalý obal, tzv. kartonáž. Mumie byla uložena ještě ve dvou dřevěných rakvích z cedrového dřeva, které zdobí půvabné portréty.

Vešebty - pohřební figurky, které byly ukládány do hrobu společně se zemřelým|foto: Tereza Brázdová

Kdo byla princezna Hereret

Mumie byla nalezena v oblasti města Lahún, v archeologické lokalitě na jihovýchodním okraji fajjúmské oázy, asi 80 kilometrů pod Káhirou. „V době, kdy tam Hereret žila, to byla pro Egypt velmi důležitá oblast. Hereret se narodila v období 22. dynastie, která panovala v letech 945 až 715 před naším letopočtem,“ říká ředitel Muzea Moravská Třebová Robert Jordán.

„Z výzdoby rakví se nedá určit konkrétní identita ženy, kterou nazýváme Hereret,“ vysvětluje Robert Jordán. „Každopádně šlo o osobu vyššího postavení, jak lze usoudit podle způsobu pohřbení. Hereret byla ženou spíše středoevropského typu, která měla blízko k Evropanům. Její lebka je ale na rozdíl od naší populace víc protáhlá a užší.“

Mumii princezny Hereret během jejího „posmrtného“ života vědci zkoumali dvakrát. V 70. letech prošla standardním radiografickým vyšetřením. Už tehdy odborníci zjistili, přestože kosterní pozůstatky mumie jsou velmi poškozené, že jde o ženu, která zemřela mezi 20. a 30. rokem svého života. V roce 2009 byla mumie podrobena výzkumu pomocí počítačového tomografu v pražském diagnostickém centru Mediscan. V počítačovém prostředí specialisté vytvořili trojrozměrné virtuální modely. Na antropologickou fázi potom navázala rekonstrukce obličeje.

Expozici Muzea princezny Hereret doplňuje i vizualizace, vytvořená na základě výzkumu mumie pomocí tomografu|foto: Archiv Muzea Moravská Třebová

Hereret pravděpodobně trpěla bolestmi zubů, protože vědci odhalili nestejnoměrně opotřebovaný chrup. Zřejmě si tak šetřila pravou polovinu chrupu a kousala hlavně na levé straně. V lebce, v nosní dutině, je patrná destrukce, která souvisí s obvyklým postupem mumifikace těla. Odborníci také došli k závěru, že k poškození kostry došlo pravděpodobně v době, kdy byla mumie objevena. Vykradači hrobů totiž často, ve snaze najít cenné pohřební předměty, bandáže mumií nemilosrdně ničili.

H-R-R-T

V Česku se nachází 19 staroegyptských mumií, většina ve sbírkách Národního muzea (Náprstkova a Přírodovědeckého muzea), mimo Prahu pak na hradě Buchlov a na zámku Kynžvart. Moravskotřebovská mumie se od všech ostatních odlišuje tím, že je uložena ještě do tzv. kartonážového krunýře. Jednalo se o vrstvy použitých textilií a papyru, které byly vzájemně slepené štukovací omítkou a dalšími pojivy. Vnější povrch pokrývala silnější štuková vrstva, na kterou se nanášela barevná výzdoba.

Na krunýři Hereret převládá zeleno-modrá, červená a černá barva. Horní část kartonáže je tvarovaná do podoby paruky, obličej byl vyřezaný ze dřeva a do obalu byl vsazen. Hieroglyfy na obalu jsou velmi stylizované, přesto lze vyčíst obětní formule a nápis u špičky nohou se skupinami hláskových znaků h-r-r-t, čili Hereret.