V Němčicích nad Hanou stojí mohutná zvonice. Ukrývá pět zvonů z bývalé NDR

Věž sice stojí samostatně, ale vždy byla součástí kostela sv. Máří Magdalény. Němčice nad Hanou jsou poprvé zmíněny v listině datované rokem 1131. Osada tehdy patřila ke kojetínskému panství pražských biskupů. Dá se proto předpokládat, že církevní vrchnost také nechala první kostel postavit. Jde ale pouze o domněnku, stejně jako se můžeme pouze dohadovat, jak samotná stavba vypadala.

V roce 1423 táhla krajem husitská vojska. Dobyla Přerov a na podzim i Kroměříž. A místní letopisci kladou zničení původního kostela právě do období husitských nájezdů. O zvonici ale nenajdete v dobových pramenech žádnou zmínku.

Místní lidé se s pobořeným chrámem nesmířili a někdy na přelomu 15. a 16. století kostel postavili znovu. V té době už obec patřila významnému moravskému rodu pánů z Cimburka. Stavba byla z kamene. Byla ovšem menší a nižší než dnes a hlavně sloužila potřebám českobratrské církve. Což se projevovalo v jeho stavební a vnitřní strohosti. A také tím, že kostel vznikl bez věže.

To platilo až do Bílé hory, kdy se chrám navrátil katolickým kněžím. Hlavní přestavba proběhla v roce 1662. Přesně se neví, kdy byla vybudována zvonice, podle některých pramenů ale stála při rekonstrukci kostela. Možná bylo nutné nejprve oznamovat novou víru hlasem zvonů a pak teprve dobudovat chrám.

Dnes zní Němčicemi pět zvonů z NDR

Mohutná zvonice zároveň na první pohled působí mnohem starobyleji než samotný kostel. Věž čtvercového půdorysu se tyčí do výšky 37 metrů. Přízemí je z kamene, vyšší patra z pálených cihel. Současné zvonicové patro, které zvenčí rozdělují pilastry, patří k pozdnímu baroku.

Ve zvonovém patře najdeme pět zvonů z roku 1968|foto: Miroslav Kobza

Ani nově upravený kostel neutekl katastrofám. Už rok po dokončení úprav byl poničen při nájezdu Turků, kteří obléhali Vídeň. Při přestavbě dostal kostel nové zasvěcení – sv. Máří Magdaléně. O věži historické prameny opět mlčí. Je možné, že na rozdíl od kostela díky své masivní stavbě nájezd přežila bez větší újmy.

I ze zdejší věže byly zvony často zabavovány pro válečné účely. Zvonice přesto svému účelu sloužila až do konce druhé světové války. Při přechodu fronty došlo k dalšímu poškození, nejvíce utrpěla právě zvonice, která zůstala dokonce bez střechy. Opravy se dočkala v roce 1947.

Opět ale došlo k zabavení původních zvonů. Až v roce 1968 je nahradilo pět nových zvonů od firmy Franz Schilling Soehne z Apoldy z bývalé NDR. Dnes tedy ve věži visí František, Cyril a Metoděj, Panna Maria, Máří Magdaléna a největší zvon – sv. Václav. Kromě nich je součástí věže hodinový stroj, který je však již novodobý, vyrobený ve Vyškově ve 20. století.

Ze zvonového patra je také krásný výhled na němčické náměstí a část městečka. Věž bývá otevřena jen výjimečně, například při němčických hodech.