V ostravské zoo přibyla mláďata kočky a rysa

Mládě kočky divoké spatřilo světlo světa 24. června. Narodilo se zkušené samici Nele, která už několik mláďat úspěšně odchovala. Pohlaví kotěte pracovníci zoo zatím neznají, první kontrolu plánují až za pár týdnů.

„Samice je totiž velmi citlivá na vyrušení a změny, takže se v minulosti několikrát stalo, že jsme o mláďata přišli. Navíc tentokrát došlo v odchovu ke zcela zásadní změně – její partner, samec Hubert, nebyl po porodu mláděte oddělen, ale zůstal spolu se samicí,“ vysvětlila mluvčí zoo Šárka Kalousková.

Většina kočkovitých šelem patří mezi samotářská zvířata. Samec se se samicí potkává pouze v době říje, kdy dojde k páření, a poté se oba opět rozcházejí. Péče o mláďata pak zajišťuje výhradně samice.

„Naše dlouholeté chovatelské zkušenosti však ukazují, že u některých druhů malých kočkovitých šelem nejenže fungují páry společně mimo období péče o mláďata, ale dokonce i v době odchovu mláďat. Z chovatelského hlediska je dalším zajímavým aspektem i to, že samec s výchovou mláďat pomáhá,“ poznamenala mluvčí.

Dodala, že možná i oddělení Huberta bylo pro Nelu stresující, a proto se některé odchovy nepodařily. Společná péče probíhá doposud bez komplikací a pracovníci zahrady věří, že přispěje k větší pohodě jak samice, tak i celé rodiny.

„Ošetřovatelé pozorovali, jak si otec s mládětem dokonce i hraje. Letošní mládě by se tak stalo osmým úspěšně odchovaným kotětem a prvním ve společné péči obou rodičů,“ popsala Kalousková.

Mláďata rysa jsou dobře pozorovatelná

Naproti tomu u páru rysů karpatských je společné soužití i společná péče o mláďata v Zoo Ostrava několik let odzkoušená a potvrzená. Samice Bathory a samec Drákula společně vychovali už devět mláďat.

Rys karpatský|foto: P. Vlček (ZOO Ostrava)

„Sedmého května se jim narodila další dvě, u nichž už pohlaví známe – oba jsou to kluci. V současné době jsou již rysata dobře pozorovatelná, často lehávají na velkém pařezu v přední části výběhu,“ láká návštěvníky Šárka Kalousková.

Rys byl v minulosti stejně jako ostatní velké evropské šelmy (vlci a medvědi) pronásledován člověkem do té míry, že na mnohých místech úplně vymizel. V české přírodě byl rys vyhuben už na konci 19. století. Teprve přísná ochrana a repatriační projekty vedly k návratu těchto zvířat do naší přírody.