V píseckém arboretu najdete dokonalou přehlídku dřevin. Mají jich více než 300 druhů
Na konci 19. století vznikla v jihočeském Písku lesnická škola. Vzdělávací ústav pro budoucí lesníky se stal záhy respektovanou institucí. Podle jejího vzoru bylo ještě před první světovou válkou budováno lesnické školství v USA. V roce 1913 dostala škola zásluhou Bedřicha Schwarzenberga novou školní budovu a při té příležitosti bylo založeno i rozsáhlé arboretum.
Na ploše necelých tří hektarů bylo tenkrát vysazeno na 250 druhů dřevin. Dnes, po více jak 100 letech, byste v píseckém arboretu našli ještě o zhruba sto druhů víc.
I když arboretum v Písku připomíná ze všeho nejvíc anglický park, a je svým způsobem oázou klidu v okresním městě, přesto není jeho hlavním účelem rekreace návštěvníků, ale vzdělávání studentů lesnické školy. Stromy jsou proto vysázeny v logických skupinách.
U kdysi zasypané vodní nádrže se nachází lužní les, o něco dál pak horská smrčina a nechybí ani exotické dřeviny, se kterými se může lesník rovněž v naší přírodě setkat. Velkou část dřevin označují popisky, u některých typů lesa je pod stromy vysázeno i odpovídající bylinné patro.
„Jsou tady ukázky horských smrčin, tvrdého luhu, měkkého luhu, zkrátka od těch nejteplejších oblastí až po ukázky dřevin z oblastí nejchladnějších,“ vypočítává lesní botanik Jiří Holkup.
Měkký luh přitom podle jeho slov představují dřeviny, které mají měkké dřevo a díky tomu i rychle rostou. Jejich nevýhodou ovšem je, že velice rychle zestárnou a své stanoviště opouští. Zatímco ve tvrdém luhu se vyskytují společenstva dřevin, které mají tvrdé dřevo. Ty rostou naopak pomalu a dožívají se vysokého věku. „Základem měkkého luhu jsou vrby a topoly, pro tvrdý luh jsou typické zase duby, habry, jasany, jilmy a podobně,“ dodává botanik.
Arboretum má parkovou úpravu, a tak v něm nechybí ani lavičky a chodníky, je tam i zajímavě pojatá ptačí budka a také dodnes funkční studna, i když ta je zamčená. A v zadní části se nachází dokonce i včelín. Arboretum je volně přístupné i veřejnosti, návštěvu musíte nahlásit v kanceláři školy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šéf CERMATu Krejčí: Víc než 90 procent dětí se dostalo na školu v prvním kole, výsledky budou ve středu
-
ONLINE: V ruském Bělgorodu se zřítila obytná budova, 19 lidí je zraněných. Moskva viní Ukrajinu
-
OVĚŘOVNA: Lidem na dávkách se počítá důchod z průměrné mzdy, tvrdí dezinformátoři. Není to tak
-
Slovensko si ve druhém utkání skupiny poradilo s Kazachstánem 6:2. Třemi body zazářil Hudáček