FOTO A VIDEO: V Polsku demonstrovaly desetitisíce lidí proti vládě
Desítky tisíc lidí po celém Polsku protestovaly proti konzervativní vládě a demonstrovaly za svobodu slova. Protesty do 19 měst svolala opozice. Důvodem bylo jmenování nových šéfů veřejnoprávní televize, rozhlasu a tiskové agentury bez výběrového řízení. Umožnil to kontroverzní mediální zákon prosazený vládní stranou Právo a spravedlnost, který už kritizovaly novinářské organizace i Evropská komise.
Před sídlo veřejnoprávní televize v centru Varšavy přišly tisíce lidí, kteří poslouchali projevy a skandovali „Ubráníme svobodná média!“
Na místě vlály nejenom polské vlajky, ale také standarty Evropské unie, což v Polsku nebývá tak často zvykem.
Lidé drželi nad hlavami transparenty, ve kterých si buď dělali legraci z představitelů vlády Práva a spravedlnosti, nebo transparenty, které požadovaly svobodu médií.
Podle odhadů radnice mohlo být demonstrantů přes 20 tisíc, podobně jako na protestech proti výměně soudců ústavního soudu.
Zaměstnanci veřejnoprávní televize a rozhlasu se zatím protivládních akcí neúčastní a podle slov organizátorů je nechtěli ani zvát, aby neohrozili jejich práci.
O ni už přišel ředitel prvního programu polského rádia, který 1. ledna nařídil, aby program na protest proti dění v Polsku každou hodinu vysílal střídavě polskou hymnu a hymnu Evropské unie.
Politizace médií
„Jsem garantem toho, že budu umět ochránit nezávislost a svobodu veřejnoprávní televize od hrozeb ze světa politiky,“ prohlásil nastupující ředitel polské veřejnoprávní televize TVP Jacek Kurski.
Ministr státního pokladu ho ale do televize dosadil bez výběrového řízení. Bývalý novinář byl navíc dlouho dobu poslancem za Právo a spravedlnost a později náměstkem ministra kultury. Vládní straně je velmi blízká i nová ředitelka Polského rozhlasu Barbara Stanislawczyková. Opozice proto odmítá jejich tvrzení, že se zasadí o nestrannost médií veřejné služby.
Vedení polských veřejnoprávních médií se změnilo včera. Výměna přišla poté, co prezident Andrzej Duda podepsal narychlo schválenou kontroverzní novelu mediálního zákona, která umožňuje vládě dosazovat do čela veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Dosud byla tato místa obsazována na základě veřejných konkurzů.
Včera už také začalo propouštění a výměny ve vedení televize i rozhlasu. Někteří manažeři raději televizi opustili s předstihem. Na konci roku dali svá místa k dispozici ředitelé tří stanic TVP a televizní informační agentury, která dodává hlavní zpravodajské relace.
Státní agenda
Vláda se brání tím, že jde jen o přechodná opatření, protože připravuje nový zákon o veřejnoprávních médiích.
„Nový zákon, který by měl být schválen na jaře, ale nechá výběr vedení v rukou vládnoucí strany. I když dosazování nebude tak jednoduché jako teď,“ vysvětluje zpravodaj Českého rozhlasu ve Varšavě Vít Pohanka a dodává:
„Polská veřejnoprávní média se v podstatě mění na státní, přestože se jim bude zřejmě oficiálně říkat národní. Budou vysílat jen to, co si bude přát vláda. Těžko budou klást nepříjemné otázky nebo se věnovat investigativní žurnalistice, která by mohla vládu nějakým způsobem vystavit nepříjemnému tlaku ze strany veřejnosti.“
Polsko čelí kvůli sporné novele zákona o veřejnoprávních médiích v posledních týdnech silné kritice z Evropské komise. Ta bude o zákonu jednat 13. ledna.
Zákon kritizovali také polští novináři, Evropská vysílací unie (EBU), Evropská federace novinářů a organizace Reportéři bez hranic.
