V Zoo Liberec se opět narodil vzácný orlosup bradatý

13. únor 2015

Stejně jako v minulém roce se libereckým chovatelům z úseku ptáků podařilo odchovat mládě velmi vzácného dravce - orlosupa bradatého.

V letošním roce se jedná o teprve druhé mládě tohoto druhu narozené v evropských zoologických zahradách. Vejce bylo odebráno rodičům 27. ledna a na poslední fázi vývoje včetně vyklubání umístěno do inkubátoru. Tam přišlo na svět 9. února a zde je také od té doby rozkrmováno (myší holátka). Pokud nenastanou komplikace, vloží jej ošetřovatelé už brzy zpět pod orlosupí rodiče.

Těmi jsou Pišta a Božena – nejproduktivnější pár dospělých orlosupů v Liberci. Novým potomkem přispěli k tomu, že se v Zoo Liberec aktuálně nachází nejvíce orlosupů bradatých v její historii. Kromě dvou párů a nového přírůstku najdeme v libereckých voliérách i loňské mládě, které by mělo být v rámci reintrodukčního programu vypuštěno ve španělských Pyrenejích. Stejný osud pravděpodobně potká i čerstvě narozeného jedince. Už nyní je proto evidován v evropské plemenné knize. V libereckém chovu se jedná již o 15. mládě, z nichž 12 bylo vypuštěno zpět do přírody (italské Alpy, francouzské Alpy, španělské Pyreneje).

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus aureus) je zapojen do Evropského záchovného programu (EEP), a požívá tedy nejvyššího stupně ochrany. Globální populace (především euroasijská) podle odhadů dosahuje 2000 až 10000 jedinců, což odpovídá zhruba 1300 až 6700 dospělým kusům. V Evropě naproti tomu vědci odhadují jen asi 300 až 700 hnízdících párů a maximálně 2100 jedinců.

Orlosup bradatý - dospělý jedinec

Vyskytuje se už jen na několika horských místech Evropy, Střední Asie a Afriky. Obývá výšky až 4000 m n. m., v zimních měsících sestupuje do 500 - 800 m. Dosahuje délky až 115 cm, s rozpětím křídel 280 cm. Váží 5 - 7 kg. Hnízda si buduje během prosince a ledna v malých jeskyních na skalnatých útesech nebo v hlubokých roklích s příkrými svahy. Žije v trvalých párech. Samička snese 1 - 2 vejce, která zahřívá 55 - 58 dní. Orlosup bradatý je mrchožroutem, jako jediný dravec se až z 90% živí kostmi. Ty shazuje z výšky na skály, aby se rozbily a jedinec se dostal k morku.

autor: ZOO Liberec
Spustit audio