V Zoo Olomouc se narodil binturong!
16 let čekala olomoucká zoo na mládě binturonga. Dnes se Amálka ukázala v celé své kráse.
Největší cibetkovitá šelma, s přirozeným domovem v Asii, je už svým vzezřením tajemná. Vyskytuje se v několika poddruzích. Angličané ji označují "bearcat", což znamená "medvědokočka". Původ jména má však malajský. Výborně šplhá a ve větvích se pohybuje s jistotou, k níž jí napomáhá chápavý ocas, který je u šelem vzácný. Ze svého pádu z větve by byl binturong jistě „na větvi“, protože ocasem se dokáže uchopit natolik dobře, že na zem v podstatě upadnout nemůže. Na větvích spí obkročmo, končetiny mu visí volně dolů. Z větší části se živí rozmanitými plody a ovocem, pojídá i drobné živočichy a mršiny. Domorodci ho často ochočují, neboť v domech hubí hlodavce a šváby.
Počty v přírodě se na základě zanechaných fotopastí pouze odhadují. Klesají zpravidla důsledkem likvidace přirozeného životního prostředí. V jihovýchodní Asii si plantáže palmy olejné berou krutou daň v podobě kácení pralesů a jejich vypalování. V červené knize patří binturong do kategorie vulnerable – zranitelný. Mezinárodní informační systém zvířat (ISIS) uvádí počet v zajetí chovaných binturongů cca 250. Zoologické zahrady se ale k jeho chovu příliš často neuchylují už proto, že se jedná o zvíře s noční aktivitou a jeho rozmnožení není snadné, natož samozřejmé. „V mnoha zahradách k němu nedošlo nikdy. Jednotlivé poddruhy se totiž mezi sebou nemnoží a jejich rozlišení je bez genetické analýzy téměř nemožné,“ vysvětluje zoolog Jitka Vokurková.
V olomoucké zoo se s binturongy návštěvníci poprvé setkali v roce 1990. Tehdy chovnou skupinu tvořili 3 jedinci (2, 1). Z jejich soužití se postupně narodila 3 mláďata, pouze o jediné pečovala matka sama. U dvou ostatních se péče ujal v prvním případě ošetřovatel, ve druhém domácí kočka. Od roku 1998 bylo snahou sestavit nový chovný pár, počínání se ale úspěchu nedočkalo.
Současný pár sestává z 6 let starého samce Gerryho (*Menagerie Paris) a 3leté samice Terezy (*Zoo Praha). Gerry do Zoo Olomouc přicestoval jako první v roce 2008. Na Terezku si musel počkat až do roku 2010. 17. září 2012 se Terezka zasloužila o obrovské nadšení v pavilonu šelem. Přivedla na svět své první mládě. Na mládě čekala olomoucká zoo dlouhých 16 let. „Terezka rodila poprvé, snažíme se k ní téměř nechodit, abychom vazbu s mládětem nenarušili. Mládě vypadalo úplně jako dospělý jedinec, jen ve zmenšené podobě. Když jsem ho viděla poprvé, mělo hlavu plnou vlásků. Tím, že se jedná o první mládě samice, jméno Amálka, s počátečním prvním písmenem z abecedy, bylo příznačné. Dnes vážila už 750 g. Maminka se stará pečlivě, 1. týden k Amálce Gerryho vůbec nepustila, ale teď je situace úplně jiná a Gerry je táta k pohledání. Amálka v těchto dnech už rozpoznává pachy, dobře vidí, a ač jí nikdy nikdo neukázal, k čemu slouží ocásek, od malinka ho umí používat k úchopu. Má nádherné černé oči,“ popisuje Amálku její ošetřovatelka Dana Reisigová.
Už při pohledu na rodiče je patrné, že bude mít Amálka k víle daleko, ale komu to vadí… Svým narozením přinesla radost celé zahradě.