Václav Cílek: Sníh je teď oranžový kvůli písku, který přilétl až ze Sahary

28. březen 2018

Nad Evropou poletuje saharský prach a písek, který dokonce pokryl lyžařské svahy. Je to unikátní jev, nebo se to čas od času stává?

„Saharský prach je důležitá, ale hlavně krásná mezikontinentální záležitost,“ říká geolog Václav Cílek. Je tak vidět, jak jsou jednotlivé části zemského systému provázány vazbami, které byste ani náhodou nečekali. Saharský písek pokrývá v dunách Egypta klidně i 200 km dlouhé písečné moře.

Orientované jsou od severu k jihu, pak se ale nad střední Saharou stočí směrem k Atlantskému oceánu. Někdy doletí až do Amazonie. „Dělaly se výzkumy, kolik toho písku a prachu je v hlubokomořských bahnech. Jsou to až procenta. Vlastně tak hnojí oceán.“ Podporuje větší činnost drobných řas a planktonu a půdě dodává tolik potřebné živiny.

Oranžový sníh

Ze saharského písku se tak dostává železo do horní vyloužené vrstvy klidně až v Amazonii. „Jednou za čas se udělá velká prachová bouře, která přeletí Středozemní moře. Je velká a mocná a nese s sebou hodně písku. Třeba v Marseille se pak objevily až dva centimetry saharského prachu, který jim ucpával potrubí a okapy.“

Teď ale podle Cílka tento zpočátku suchý vzduch do sebe nad mořem nabral vlhkost a ještě k tomu se potkal se studenou frontou. „Vysněžilo se to v podobě načervenalého sněhu. Je to moc hezký fenomén.“ Proč ale zbarvil sníh zrovna do oranžova? „Typicky oranžová barva pochází z křemenných zrníček s povlakem hydroxidu železa.“

Je to i u nás?

Podobná zrnka najdeme i u nás. Už koncem 19. století dělali geologové analýzy půd na čedičích v Českém středohoří. „Čediče ale křemen neobsahují, přesto ho v půdě našli. Zopakoval jsem to na Milešovce a našel je taky. Jsou tak období, jako byl konec doby ledové, ale i z pohledu geologa doby nedávné, kdy až k nám doletí eolitické prachové sedimenty bůhví odkud.“

Na Amazonii má saharský písek doslova blahodárný vliv, třeba dodáváním potřebného fosforu. Obohacuje železem i tu naši? „Bohužel ne. Najdete tady jen maximálně 5−10 % příměsí, ale pouze v podobě křemenných zrníček. Z hlediska živin nebo skladby půdy to tady nemá prakticky žádný význam.“ Na Amazonii má Sahara vliv daleko větší, a to až na 5% podílu biomasy.

autoři: lup , Václav Cílek , zis
Spustit audio