Václav Malý: Proti potlačování lidských práv u nás bojoval VONS. Jeho poselství rozhodně není mrtvé

6. duben 2018

Kdo byli lidé sdružení ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS)? Proč vůbec vznikl?

Výbor, který sledoval případy nespravedlivě stíhaných, vznikl 27. dubna 1978. „Bylo to v bytě Václava Bendy na pražském Karlově náměstí. Patřil jsem mezi zakládající členy a taky jsem se tam poprvé osobně setkal s Václavem Havlem,“ vzpomíná na 40 let starou událost světící biskup pražský Václav Malý.

Za vznikem občanské iniciativy tehdy stáli hlavně signatáři Charty 77. „Totalitní režim tady prováděl zběsilý hon na chartisty. Mnoho lidí bylo šikanováno, někteří se dostali do vězení. Proto jsme se rozhodli, že vytvoříme zvláštní skupinu, která bude nespravedlivě pronásledované hlídat a pomáhat jim,“ vysvětluje biskup.

Potíže mělo mnoho dalších

Časem se činnost rozšířila na všechny, ne jen na chartisty. „Třeba v církvi byli nejen kněží, kteří pomáhali s rozšiřováním nebo s psaním samizdatu. Potíže s totalitním režimem mělo mnoho lidí dobré vůle, kteří jen s komunisty nesouhlasili.“

VONS jim pak pomáhal třeba s právní pomocí, se zprostředkováním financí a nejen to. Jejich činnost vládnoucí moci neunikla a už po roce existence výboru bylo deset členů zatčeno a šest pak i odsouzeno. Nejznámější je proces s Petrem Uhlem, Václavem Havlem a Václavem Bendou z roku 1979. Všichni byli odsouzeni na několik let za mřížemi.

Vazebně stíhaní členové VONS v roce 1979

Podpora z ciziny

„Byly to konkrétní případy, na kterých bylo vidět, jak vratký totalitní režim je. Že stojí na represi, na potlačování základních lidských práv, práv na svobodu projevu nebo shromažďování.“ VONS ale nepřestal, stále vydával prohlášení adresovaná příslušným soudcům, ministrům nebo hlavě státu. „Taky jsme ale informovali zahraničí. Později se ukázalo, že to bylo hodně důležité.“

Ze zahraničí se pak jejich zprávy vracely zpět do Československa. Prostřednictvím rozhlasových stanic Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či BBC. „Ta odezva byla úžasná. Hlavně jsme si ale získali respekt a důvěryhodnost. Už se nepochybovalo o pravdivosti našich prohlášení. Dokonce vznikaly nejrůznější skupiny podporovatelů, mnoho z nich nás pak navštívilo osobně a dolévalo nám krev do žil.“

Pomáhat se musí i dnes

Po listopadu 1989 se podle Malého členové výboru dostali do ostré diskuse, jestli a jak dál pokračovat. „Já tehdy říkal, že bych počkal. Třeba vznikne potřeba jiné formy obrany nespravedlivě stíhaných. Ale pro pokračování ve stejné podobě jsem tedy nebyl,“ přiznává.

VONS nakonec zanikl, ale z jeho práce plyne jedno velké poselství: „Musíme se zastat všech lidí, u kterých jsou potlačována jejich základní lidská práva. Bez ohledu na jejich světonázor. Ve všech politických systémech, v demokracii i v diktátorských nebo autoritářských zřízeních,“ dodává.

Z výstavy Charta 77
autoři: lup , Václav Malý , zis
Spustit audio