Včely jedou na modrou, jako auta na zelenou

Nabízí se otázka, na co vlastně květy hmyz lákají, když ne na barvu? „Vyrábět modré pigmenty, jako to umí třeba zvonek nebo pomněnka, není pro většinu rostlin vůbec jednoduché,“ uvádí v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Barvu květům nedávají jen pigmenty, ale i povrchová struktura. Je to podobné, jako na ploše CD – když s diskem pohybujete různě proti světlu, vidíte duhovou hru barev. Není to dáno pigmenty, ale strukturou povrchu. Jsou na něm jemné drážky, na nichž dochází k lámání, odrážení a skládání světla.

Detailní výzkum souvislostí struktury květů s chováním hmyzu provedli nedávno vědci z univerzity v Cambridge, své síly spojili botanici, entomologové, fyzici a lidé z dalších oborů.

„Ukázalo se, že i když jsou drážky všemožně tvarované, široké a zohýbané, výsledek je u všech rostlin stejný. Hra barev posouvá světlo odrážené od květů směrem k modré, fialové a ultrafialové. My, lidé, vidíme jen krásně červený vlčí mák, ale včela kolem něj vidí modrou záři,“ vysvětluje Jaroslav Petr.

Aby vědci zamezili dohadům, ověřili si to pokusem. Nechali vyrobit několik druhů umělých okvětních lístků. Některé byly vybaveny drážkami modulujícími světlo do modré a fialové oblasti, jiné byly jen žluté či červené a přitom hladké, další byly žluté či červené s drážkami. Hmyz zamířil jednoznačně k lístkům vybaveným drážkami.

„Právě tyto květy jim dávaly jasný signál, tady je zdroj pylu a nektaru,“ dodává Jaroslav Petr.

Není škoda, že se včely a čmeláci nemohou radovat z krásně zbarvené louky? Možná nám to tak připadá. Jenže pro nás jsou květiny zdrojem potěšení, nikoli obživy. Hmyz prostě reaguje na signální barvu. Podobně jako se řidiči aut rozjedou na zelenou, čmeláci a včely jezdí „na modrou“.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.