Ve jménu Tasovců
Rotunda, hrobka rodu Tasovců, gotický kostelík i brána do opevněného kostela sv. Petra a Pavla v Tasově. To jsou jen některé z nálezů, které získaly nominaci na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.
První památkou, která po příjezdu do Tasova, upoutá váš pohled, je kostel sv. Petra a Pavla, ale my se v ranním vysílání ČRo Plus s prof. Josefem Ungerem a páterem Pavlem Krylem, kteří byli nominováni na cenu Patrimonium pro futuro, zaměřili na výsledky archeologických výzkumů probíhajících od roku 2007.
Pracovníky Národního památkového ústavu upoutala výsledná archeologická zpráva, která byla v loňském roce vydána, zejména je zdůrazněn objev rotundy, hrobní kaple Tasovců a kostelík, který byl do svého objevu zmiňován jen jako matná vzpomínka v písemných pramenech s neurčitou lokací.
Na samém počátku výzkumů stála nutnost opravy budovy fary s č. p. 1. Při sanaci zdí byl v roce 2007 na jižní straně odhalen zazděný raně gotický portál, který potvrdil, že fara vznikla přestavbou staršího kostela. Ještě v témže roce byl výzkum zahájen a archeologové postupně vyzvedávali kosterní pozůstatky ze 123 hrobů, které byly následně odeslány k dalším výzkumům.
V roce 2009 zde byly nalezeny při západním průčelí fary pozůstatky rotundy z první čtvrtiny 13. století. Šlo o dvě stěny, které se na půdorysu zaoblovaly a uzavíraly v kruh s průměrem5 metrů. Kameny, získané sběrem v okolí, byly vyskládány na sucho bez použití malty. Pravděpodobný vzhled rotundy si dnes můžete prohlédnout na modelu, který je připraven pro zájemce na výstavě probíhající v rekonstruované budově bývalé márnice u současného kostela sv. Petra a Pavla. Rotunda není významným objevem pouze pro samotný Tasov, ale pro celou Moravu, protože se jich zde dochovalo skutečně velmi málo. Tasovský nález přináší nový pohled na středověké osidlování regionu. Dokládá nejen kolonizování poříčí řeky Oslavy, ale hroby jsou důkazem, že rotunda byla opatřena farními právy.
V polovině 13. století zřejmě přestala rotunda stačit a byla nahrazena raně gotickým kostelem sv. Petra, dnes v pramenech popisovaného jako kostel sv. Jiří, protože patrocinium bylo přeneseno na současný kostel. Zbytky původního svatostánku jsou dodnes skryty ve zdech fary vybudované v roce 1730. Fara nakonec málem navždy skryla další ojedinělý nález – suterénní šlechtickou pohřební kapli zasvěcenou sv. Jiří s hroby dvou mužů. Na našem území je podobná kaple pro toto období skutečně jedinečná, protože do té doby býval soukromé kaple výsadou vládnoucích rodin.
Mnohé jsme si s prof. Josefem Ungerem a Pavlem Krylem prozradili při prohlídce Tasova. Krátkou návštěvu můžete absolvovat s námi. Tasov můžete blíže poznat také v článku Příběhy skryté v zemi…
Kostel sv. Petra a Pavla
Pokud se do Tasova vypravíte, nenechte si ujít ani možnost nahlédnout do kostela sv. Petra a Pavla. O jeho výzdobě Pavel Kryl prozradil více při naší prohlídce, ale můžeme si odhalit ještě jednu zajímavost, která k místnímu kostelu patří. Jde o dochovaný ornát vyšívaný císařovnou Amálií Vilemínou, manželkou Josefa I., a jejími dvorními dámami. Výšivku dostala jako svatební dar jedna z dvorních dam, když se stala manželkou hraběte Ignáce Paara a odcházela od dvora. Pavel Kryl našel nejprve písemnou zmínku, následně prohledal všechny skříně a nakonec objevil oblek z 19. století s dodatečně přenesenými výšivkami. Dnes netušíme, kdo je tam našíval, ale víme, že příliš výšivku nepochopil, protože se mu ji podařilo našít doslova vzhůru nohama. Patrně se domníval, že obrazec má znázorňovat jakési mísy, jenže šlo o baldachýn. Dnes tedy, bez ohledu na gravitaci, střapečky baldachýnu ční kolmo vzhůru.
Patrimonium pro futuro
Ceny Národního památkového ústavu - Patrimonium pro futuro mají upozornit na výjimečné projekty příkladné péče o naše kulturní dědictví v uplynulém roce. Základním výběrem jsou pověřena krajská odborná pracoviště, která nominují památky ve státním i soukromém vlastnictví v pěti základních kategoriích. Vítěze vybírá speciální komise a představuje na podzim dalšího roku. V letošním roce se budete moci poprvé zapojit do hlasování také vy. Během letních měsíců budete mít možnost poslat hlas své vybrané památce a tak sami ocenit úsilí, které je záchraně našeho kulturního dědictví věnováno. Snadno se vám bude z památek vybírat, protože vám vždy v sobotu v 8:25 jednu z nominací představíme ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Následně na webu Leonarda najdete článek, kde doplňujeme další zajímavosti a fotografie.
Dosud jsme v seriálu představili:
Restaurovaný oltář v Jalubí v článku Nový lesk oltáře v Jalubí
Zámek ve Světlé nad Sázavou v článku Není pokoje na tomto světě
Sousedský spolek Merboltice v článku Kouzlo podstávkových domů
Nástěnné malby v opatském bytě kláštera v Teplé v článku Stopy antiky v Čechách
Knihu Sokolovsko – umění, památky a umělci do roku 1945 v článku Neznámé Sokolovsko
Hrad Lukov v článku Objev, na který se čekalo přes 30 let
Podsíňový poloroubený dům v Radimi v článku Když vítězí víra v dobrou věc
Obraz sv. Jana Nepomuckého v článku Nečekaný poklad z kostela sv. Petra a Pavla ve Svojanově
Expozici Litomyšl – město kultury a vzdělanosti v článku Vývoj země očima regionu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
