Vědci našli místo v mozku, kde sídlí Bůh. Má pomoci pochopit myšlení náboženských radikálů
Výzkumem byla identifikována oblast mozku, která je zodpovědná za náboženské prožitky. Nachází se v centru odměny. Vědci doufají, že jim výzkum pomůže pochopit myšlení třeba náboženských radikálů. Pocity odměny a slasti mají i třeba členové ISIS, když se dopouštějí násilí ve jménu víry.
Vědci našli místo, kde sídlí Bůh - tedy alespoň co se lidského mozku týče. Odborníci z americké University of Utah pomocí magnetické rezonance a dobrovolníků z řad mormonů zjistili, že náboženské prožitky mozek zpracovává v centrech odměny. Tedy stejným způsobem, jako třeba hudbu, lásku nebo sex.
„Vědci na začátek upozorňují, že jejich experiment je do jisté míry ovlivněn tím, že sledovali právě Mormony. Pro vyznavače mormonské víry je totiž klíčovou součástí života právě pocit blízkosti Boha. Pokud cítí, že Bůh je s nimi, mají pocit, že s ním mohou komunikovat a že jim stvořitel pomáhá v každodenním životě. Zkrátka, je pro ně velmi důležitý pocit spirituality,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Ondřej Novák z vědecké redakce.
Jak dále vysvětluje, tak proto vědci zvolili právě příslušníky této náboženské skupiny. U vyznavačů méně emotivních náboženství by totiž magnetická rezonance nemusela spolehlivě prokázat, jaká centra reagují na náboženskou zkušenost. A skutečně během testu naměřili nejen aktivitu ve zmíněných oblastech mozku, ale i přímo fyzické projevy náboženského prožitku. Jako byl prohlubující se dech nebo zrychlený pulz. A řada účastníků po konci testu dokonce i plakala.
Před časem třeba vědci z londýnské Univerzity College přišli na to, že mozek rád věří negativním stereotypům. Na skupině dobrovolníků testovali, jak jejich mozky reagují, když slyší pozitivní a negativní věci o skupině lidí, které mají rádi. Nebo kteří jsou podle nich naopak špatní. A zjistili, že když lidé slyší něco negativního o neoblíbené skupině, mozek na to reaguje mnohem silněji, než když o též skupině slyší něco pozitivního. Podle odborníků je přirozené věřit předsudkům. Ale zároveň upozorňují, že zbavit se negativního stereotypu je velmi těžké, takže by se společnost měla mít na pozoru před nadměrným zveřejňováním negativních zpráv o menšinách a podobně.
Jak experiment přesně probíhal
Zúčastnilo se ho celkem devatenáct mladých vyznavačů této církve. Přičemž během hodinového vyšetření měli plnit úkoly, které v nich měly vyvolat religiózní zkušenost. Zároveň se věnovali sledování videí o mormonech, biblických scénách nebo rodinném životě členů církve, nebo poslouchali a četli náboženské texty. Přitom odpovídali na otázku, zda cítí přítomnost Boha. A také si třeba měli představovat, jak jdou se svou rodinou do ráje nebo přemýšlet o spasiteli.
Vědci v těch chvílích naměřili aktivitu v části mozku jménem nucleus accumbens, která ale kromě slasti hraje roli i v prožitku závislosti, agrese nebo třeba placebo efektu. Vedle toho byla aktivní také mediální prefrontální kůra. Ta zodpovídá za vyšší funkce, jako je morální uvažování nebo úsudek. A nakonec byla aktivní i centra soustředění.
„Samozřejmě, že tyto pocity vyvolávají v mozku pocit odměny, protože to jsou slastné pocity. Na druhou stranu je to mechanismus, jak motivační okruhy v mozku pomáhají posílit náboženský pocit a přesvědčení. A tím pádem může být každá religiózní myšlenka - jako miluj bližního svého, nebo následuj Pána - přeměněna v pocit odměny,“ vysvětluje jeden z výzkumníků Jeff Anderson.
K čemu je takový výzkum vůbec dobrý?
Vědci doufají, že jim to pomůže pochopit myšlení třeba náboženských radikálů. Dřívější studie sice třeba prokázaly, že členové různých náboženství pracují s vírou v mozku trochu jiným způsobem, ale podle vědců je možné, že pocity odměny a slasti mají i třeba členové ISIS, když se dopouštějí násilí ve jménu víry. Navíc, drtivá většina lidstva je religiózně založená. Vyznává nějaké náboženství. A tím pádem víra ovlivňuje jejich rozhodování a uvažování. V dobrém i ve zlém.
Vědci z Utahu ale upozorňují, že to všechno jsou zatím jen hypotézy, které čekají na ověření. A tak výsledky tohoto konkrétního výzkumu nechtějí zatím aplikovat na jiné náboženské skupiny.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
