Vědci zatím znají pouze zlomek planktonu. V budoucnu se z něj možná budou vyrábět léčiva

26. květen 2015

Čeští vědci se podílejí na zatím největším výzkumu mořského planktonu.

Zmapovat mikrosvět v mořích po celé planetě se snaží projektTARA Oceans, ve kterém jsou tři vědci z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Planktonu je v mořích plno, takže nasbírat vzorky a zkoumat je, se zdá jako jednoduchý úkol. Jenže to je pouze zdání.

Aleš Horák, který vede Laboratoř environmentální genomiky, říká, že jde o nákladný a organizačně složitý projekt. Například pronájem plavidla, které vydrží podmínky na otevřeném oceánu, stojí až 50 tisíc dolarů denně.

Jakou část planktonu se přírodovědcům dosud podařilo popsat?

„Je to velice malý zlomek, asi jedno procento. Doposud je popsáno něco přes 11 000 druhů planktonu, ať už rostlin nebo živočichů, a právě publikované výsledky ukazují, že to skutečné číslo je o dva řády vyšší, tedy něco kolem jednoho milionu druhů,“ odpovídá Aleš Horák.

Z milionu druhů jsou velkou část organismy, které nejsou ani rostliny, ani řasy, ani živočichové: „Říkáme jim heterotrofní prvoci. Nic závratného se nestane, prostě se vyčlení další kategorie, kterou budou tvořit tito ani ne živočichové, ani ne rostliny.“


Diplonemy jsou příbuzní krásnooček a také důležitých parazitů člověka, mezi které patří trypanozomy, známí původci spavé nemoci v rovníkové Africe.

Čeští vědci se při oceánském výzkumu zaměří na diplonemy. „Naše výsledky ukazují, že jde o jedny z nepočetnějších a druhově nejbohatších organismů na Zemi,“ dodává vedoucí laboratoře.

Nové objevy poslouží k primárnímu výzkumu.

„Umožní nám to lépe pochopit tok energie a hlavních prvků. Ve druhé aplikované rovině byla část projektu vytvořena na hledání nových bioaktivních látek jako například léčiv, produktů v biotechnologiích a podobně. Možná že ta aplikovaná rovina by se mohla brzo týkat každého z nás,“ uzavírá Aleš Horák.

autoři: mvo , rkr
Spustit audio