Vědci získali DNA Boženy Němcové. Zda byla dcerou sestry kněžny Zaháňské, ale zůstává tajemstvím
Vzorky, díky nimž vědci získali DNA nejslavnější české spisovatelky, ležely v muzeu v České Skalici už od roku 1919. Do genetických laboratoří se ale dostaly až poměrně nedávno, a to na základě iniciativy docenta Petra Klusoně z Ústavu chemických procesů Akademie Věd. Tam se na počátku roku 2015 utvořila pracovní skupina, která velmi opatrně začala uvažovat o získání genetického materiálu známé autorky.
V Muzeu Boženy Němcové ve východních Čechách je uložen genetický materiál celkem tří osob – Boženy Němcové, jejího domnělého otce a syna Hynka. Pro získání DNA spisovatelky byl použit pramen vlasů, a ačkoli lze genetickou informaci získat i z poměrně malého vzorku, ředitel Muzea Boženy Němcové vzpomíná, že měl přeci jen o zachování zapůjčených vlasů strach.
Nejznámější dílo Boženy Němcové – Babička, existuje v celkem 130 jazykových verzích.
„My jsme se samozřejmě báli, když pan docent Vodička, genetik z Olomouce, nad těmi vlasy začal šavlovat nůžkami. Ty vzorky, které máme, jsou ale dostatečně bohaté, takže se to na nich v podstatě nepozná,“ říká Milan Horký.
DNA Boženy Němcové se podařilo s jistotou potvrdit díky shodnému vzorku jejího syna Hynka a otevřelo tak cestu třeba k pátrání po tom, jestli je spisovatelka skutečně dcerou Jana a Terezie Panklových nebo například sestry kněžny Zaháňské.
Nejen pravý původ autorky je ale otázkou. Často se spekuluje třeba také o skutečném roce narození. Vídeňské křestní záznamy a školní knihy v České Skalici si totiž v tomto směru do značné míry protiřečí. V úvahu tedy kromě běžně uváděného roku 1820 připadá třeba i rok 1817.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
