Věk je klíčový. Žena po čtyřicítce má jen 4,5% šanci na otěhotnění, připomíná embryoložka

22. červen 2017

Každým rokem stoupá počet párů, které mají problémy s otěhotněním. Ročně u nás provedou lékaři asi 20 tisíc cyklů umělého oplodnění s tím, že úspěšné je asi každé třetí.

„Jeden člověk z deseti ve světě má problémy s plodností,“ uvedla v Magazínu Leonardo embryoložka Alice Malenovská, prezidentka Asociace pro reprodukční embryologii.

Příčiny poruchy plodnosti mohu být na straně muže i ženy. „V 35 % je to na straně muže, v 35 % na straně ženy, ve 20 % jde o kombinace obou faktorů a v 10 % jde o idiopatické příčiny, tedy ty, které dnešní metody nedokážu diagnostikovat.“

Mezi mužské neduhy patří snížená kvalita spermatu, nižší počet spermií, jejich nižší pohyblivost, špatný tvar hlavičky spermie, ale také selhání produkce spermatu nebo přítomnost protilátek.

U žen jsou zase příčinami neplodnosti nepravidelná ovulace, překážky ve vejcovodu, abnormální děložní dutina, protilátky, vysoký věk nebo hormonální poruchy. U obou pohlaví se může vyskytnout i genetická příčina poruchy plodnosti.

Jaký je průměrný věk pacientek reprodukčních klinik v Česku? „Oproti minulým letům stoupl..., takže v současnosti je to 37 let.“

Věk ženy ovlivňuje úspěšnost umělého oplodnění zásadně. „Fertilita výrazně s věkem klesá. Od 35 let se mírně snižuje, ale po 40 letech dochází k prudkému poklesu, takže šance na otěhotnění ve 40 letech je 4,5 %,“ upozornila lékařka.


„Embrya se kultivují v miskách v kultivačním médiu a v příznivé atmosféře, která napodobuje atmosféru uvnitř vejcovodu ženy. Embrya, která se použijí na transfer, se zavedou do dělohy, další možností je nechat embrya zamrazit a použít je na další léčbu. Zbylá embrya se nevyhazují, ani se nepoužívají na jiné účely, protože to zakazuje zákon. Proto se vyčká do fáze, kdy se embrya přestanou vyvíjet.“

Jaká je samotná praxe asistované reprodukce? „Při mimotělním oplodnění dochází k oplodnění vajíčka v laboratorních podmínkách... Po pěti až šesti dnech kultivace v laboratoři vkládáme embryo do dělohy ženy.“

Tehdy se přenáší většinou jedno, maximálně dvě embrya. „Ale i u starších pacientek nebo v případě opakovaného selhání dnes přenášíme obvykle jen jedno embryo, aby se předešlo komplikacím, které mohou nastat u vícečetného těhotenství.“

„Musíme si uvědomit, že ženy, které se léčí na neplodnost, nejsou zcela zdravé. Takže počet samovolných potratů u mimotělního oplodnění stoupá, je dvojnásobné a počet předčasných porodů je až pětinásobný.“

Jakým směrem se bude vývoj asistované reprodukce ubírat? „Můžeme očekávat vývoj nových hormonálních přípravků, které se používají k řízené hyperstimulaci před odběrem vajíček a mimotělním oplozením.

„Zřejmě se budou vytvářet i nové možnosti, jak zajistit nejkvalitnější vajíčka, spermie, embrya nebo jak připravit děložní sliznici pro příjem embrya. Samozřejmě se také vyvíjejí metody nápravy genů, ať už na úrovni oocytů, embryií, spermií nebo i dospělého člověka. Ale to je ještě v plenkách,“ konstatovala Alena Malenovská.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.