Velikonoce? Historicky složité období křesťansko-židovských vztahů, potvrzuje teolog

25. březen 2016

Není tomu, tak dávno, co nebylo výjimkou, že se v období Velikonoc vzedmula nevole křesťanů vůči židovskému obyvatelstvu, ústící nezřídka v pogromech. O příčinách i novodobém vztahu křesťanů a židů hovořil ve Studiu Leonardo teolog Pavel Hošek.

„Jde o velmi nešťastnou a tragickou ironii dějin,“ konstatoval odborník.

Když se v kostelech kázalo o dramatickém střetu mezi Ježíšem a některými představiteli tehdejšího židovstva, tak posluchači často bez velkého přemýšlení slyšeli, že Židé byli ti špatní.

„Většinou se přenesli přes to, že Ježíš sám byl Žid, a že všichni jeho učedníci i autoři novozákonních spisů byli také všichni Židé,“ dodal teolog.

Podle něj tak křesťané měli tendenci vrhnout vinu a nadčasovou odpovědnost za Ježíšovo ukřižování na Židy. „A nejen na ty, kteří žili v tehdejší době, ale i na všechny jejich potomky.“

„Když se na tedy Velikonoce kázalo, že židovské náboženské autority měly podíl na justičním procesu, který vedl k Ježíšově popravě, tak se potom stávalo, že se vyšlo z kostela, a pod heslem jdeme na ně se zamířilo do židovské čtvrti.“

Právě proto je řada pogromů skutečně spojená s Velikonocemi, potvrdil Hošek. „Znamením naděje snad může být to, že v posledních letech se to už neděje.“

Došlo ke změnám modliteb i bliblických textů, říká Hošek

Po tragedii holocaustu změnila katolická církev Velikonoční liturgii tak, aby dál nepřiživovala nesnášenlivost mezi křesťany a židy.

Došlo k naprosto konkrétním zásahům a změnám v textech. „Například poměrně nešťastný výraz v jedné modlitbě za věrolomné židy byl odstraněn.“

„Už ve formulaci věrolomný žid se prozrazovalo, že jsou židé věrolomní, tedy že to jsou lháři a nemají rádi křesťany,“ vysvětlil teolog.

Došlo k úpravě i samotných biblických pasáží, které líčí poslední okamžiky Ježíšova života tak, aby se nedorozumění, že se jedná o Židy v etnicko-náboženském slova smyslu, nemohlo coby nepřízeň přenášet i na židovské sousedy křesťanů.“

„Stejně tak zmizely pasáže, ve kterých se křesťané přimlouvali za židy, aby je pánbůh vysvobodil z jejich slepoty, protože také vedly k posilování těch nedobrých postojů. To jsou tedy změny, za které je potřeba být vděčný,“ naznačil změnu v křesťanstko-židovských vztazích posledních desetiletí Pavel Hošek.

Hostem Studia Leonardo byl Pavel Hošek z Evangelické teologické fakulty Karlovy univerzity. Připravila Noemi Fingerlandová, moderuje Jan Burda.

autoři: bur , Noemi Fingerlandová , oci
Spustit audio