Velké panovníky lidová tvořivost ráda ubytovávala uvnitř hor. Tu svoji má v Německu také Friedrich Barbarossa
Nejen český Blaník ukrývá bojovníky na koních, kteří z hory vyjedou proti nepříteli, až bude zemi nejhůře. Podobnou legendou je opředena také hora Kyffhäuser v Durynsku. Podle starobylé pověsti v ní dřímá štaufský císař Barbarossa, česky Rudovous.
Kolem Kyffhäuseru krouží havrani, kteří jsou v příběhu strašně důležití, ale k tomu se dostaneme později.
Hora Kyffhäuser vyčnívá z okolní placky – ideální místo pro hrad, který tady v hlubokém středověku stál. Teď už je tu jen pár kamenů, sem tam zeď, z hradu vlastně skoro nic nezůstalo.
Na vrcholku na mě čeká Heiko Kolbe. Vyrostl ve zdejším kraji a vzpomíná si, jak v sedmi letech poprvé tuhle horu navštívil. Od roku 1986 tu pracuje a stará se o zdejší památník.
O Rudovousovi a havranech
Památník na Kyffhäuseru je několik desítek metrů vysoký, na jeho špičce je usazena císařská koruna, uprostřed se tyčí jezdecká socha německého císaře Viléma I. a dole socha císaře Friedricha Barbarossy, zvaného Rudovous.
„Je vytesaný z pískovce a znázorněný ve chvíli, kdy se probouzí. Podle pověsti procitá císař ze spánku každých sto let,“ vypráví Heiko.
Proč zrovna Barbarossa? Lidé si ho z vyprávění pamatovali jako panovníka, za jehož vlády se dobře žilo. A když se dobře nežilo, vzpomínalo se na něj o to víc. A tak asi právě proto před několika stovkami let vznikla legenda.
„Císař Barbarossa sedí uvnitř hory, jeho vous prorůstá stolem,“ vypráví Heiko Kolbe legendu, kterou sám slyšel už mnohokrát. „A když se císař po stoletém spánku probudí, zeptá se, jestli na obloze stále létají černí havrani. Pokud ano, tak znovu usne. Jednoho dne ale havrani zmizí, pak císař vyjde z hory a s ním se vrátí mír a jednota.“
Zneužitý symbol
Ale ani císař Vilém I. na koni na památníku není náhodou. V roce 1871 sjednotil Německo a stal se německým císařem. A protože symboly mají v politice velký význam, vznikl po jeho smrti na konci 19. století tento gigantický památník.
„Tehdy lidé Barbarossu i Viléma hodně srovnávali jako dva významné německé císaře,“ vysvětluje Heiko Kolbe. Nutno dodat, že k Barbarossovi se potom hlásili i nacisté – koneckonců útok na Rusko pojmenovali po něm. Každý ho používal pro svoje účely.
Politika je dnes na Kyffhäuseru zakázaná, žádná strana tu nesmí agitovat. Na to Heiko Kolbe coby správce památníku dohlíží. Císaře Friedricha Barbarossu – Rudovousa – tady nechávají odpočívat. Pochopitelně s pomocí havranů.
