Velké trable s malými rybami

Ve 30. letech minulého století dospívaly tresky velkohlavé (Gadus macrocephalus) ve věku devíti let. Taková ryba měřila na délku85 centimetrů a vážila kolem5 kilogramů. O čtyřicet let později dospívaly tresky velkohlavé ve věku necelých osmi let a byly přitom i o něco málo kratší a lehčí. Tento trend se nezastavil. Po roce 2000 dospívají tresky ve věku sedmi roků s hmotností3 kilogramy a délkou málo přes 70 centimetrů.

Proč jsou ryby stále menší? O tom vedou vědci bouřlivé spory po celá desetiletí. Jde o významný problém, protože zároveň klesá i rybí plodnost. Menší samice produkují méně jiker, menší samci mají pro tření k dispozici méně spermií. To nezůstává bez závažných následků. U břehů Newfoundlandu populace tresek na přelomu 80. a 90. let minulého století zkolabovala. Předzvěstí jejího pádu bylo dospívání tresek ve stále útlejším věku při menší hmotnosti i tělesných rozměrech.

Přednostní lov velkých pohlavně dospělých ryb vyvíjí na rybí populaci nemalý tlak. Ryby se mu přizpůsobují tak, jak jim velí zákonitosti odhalené Charlesem Darwinem. Do výhody se při plození potomků dostávají ryby, které pohlavně dospívají dříve a s menším tělem, protože snáze unikají rybářským sítím. Tyto ryby se pak množí a předávají vlohy pro časnější dospívání při menších tělesných proporcích potomkům.

Mapa rozšíření tresky obecné|foto: Aotearoa/ GNU

Biologové se shodují v tom, že je i nadále zapotřebí regulovat množství ulovených ryb. Omezení velikosti úlovku ale zřejmě není nejlepší řešení. Dokazují to například zkušenosti s africkými rybáři, kteří nevybíravě loví malé i velké ryby. Populace takto lovených ryb jsou sice méně početné, ale trend k časnějšímu dospívání a zmenšování se tu neprojevuje.