Velký modrý safír s hvězdou a dupající sloni
Čtyři novinky v periodické soustavě prvků, chystaná aktualizace seznamu chráněných rostlin, živočichů a hub a objev dělostřelecké bašty v Kadani.
U některých drahých kamenů se po vybroušení do půlkulatého tvaru s hladkým a lesklým povrchem projevuje tzv. asterismus. Na slunci nebo při ozáření bodovým světlem na nich vidíme světelný efekt v podobě hvězdy – nejčastěji šesticípé. U města Ratnapura na Srí Lance byl nedávno nalezen asterický modrý safír, který je se svými 1404 karáty největší na světě. Znalci ho ocenili minimálně na 100 milionů dolarů, ale zřejmě se prodá ještě dráž.
Periodická soustava prvků je bohatší o čtyři nově objevené prvky. Tři z nich, protonová čísla 115, 117 a 118, připravily spolupracující týmy z ruského Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy a americké Národní Lawrencovy laboratoře v kalifornském Livermore. Prvek s číslem 113 je dílem japonských chemiků ze střediska Riken. Nové prvky patří k tzv. transuranům, jsou mimořádně nestabilní a v přírodě se nevyskytují.
Poprvé od roku 1992 projde velkou aktualizací seznam chráněných rostlin, živočichů a hub České republiky. Přibudou druhy, které se u nás před 24 lety nevyskytovaly, mj. zubr evropský nebo tehdy u nás nehnízdící orel královský, ale také druhy, které bývaly hojné a dnes už to tak není – jako čejka chocholatá nebo karas obecný. Připsána bude řada bezobratlých, četné rostliny i nejvzácnější druhy lišejníků a mechů, které v současném seznamu chybí.
Jihoafričtí vědci se snaží přijít na kloub dorozumívání slonů. Důvodem je snaha vyvinout účinnou metodu plašení těchto tlustokožců, aby se jejich stáda vyhýbala polím a neničila úrodu. Není to snadné, protože sloni se dorozumívají pomocí infrazvuků, které lidské ucho neslyší, a které navíc spojují s doprovodnými seizmickými signály. Jednoduše dupou a vytvářejí tak jemné otřesy půdy, které se stejně jako infrazvuk šíří na velké vzdálenosti. (Veškeré dostupné informace o dorozumívání slonů najdete na webu Elephant Voices.)
Při práci na budoucím Studentském náměstí v Kadani odkryli archeologové základy dělostřelecké bašty, která bývala od středověku součástí městského opevnění. Prozkoumali i dva příkopy a hradební val ze 14. – 15. století. Kromě toho si badatelé velmi cení objevu základů hrázděného domu s pecemi a malou dílnou, který v místech budoucího náměstí stával ještě před výstavbou městských hradeb, tedy před rokem 1300.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 2/2016, 9. ledna.
