Vesmírnou misi Mars 2020 má doprovodit robotická helikoptéra, na jejím vývoji pracují inženýři z NASA

V roce 2020 k Marsu přiletí indická sonda Mangalyaan 2, evropsko-ruská komplexní mise ExoMars 2020, umělá družice Spojených arabských emirátů Mars Hope, dále čínská komplexní výprava podobná misi ExoMars a také americký rover Mars 2020.

Jeden kilometr ve třech minutách

O výběru vědeckých přístrojů pro misi Mars 2020 zatím nebylo definitivně rozhodnuto. Tato volba se týká i malé doprovodné helikoptéry, kterou vyvíjejí inženýři v Laboratoři proudových pohonů NASA v Pasadeně. Přesto se zdá, že by se za jistých podmínek mohl malý létající stroj zvaný buď Mars Helicopter Scout (MHS) nebo stručně Mars Helicopter na Mars jako společník roveru Mars 2020 dostat.

Helikoptéra by měla být poháněna sluneční energií a její hmotnost by měla činit asi 1 kilogram. Denně by měla být ve vzduchu jen po dobu do 3 minut a během nich by měla uletět dráhu dlouhou asi jeden kilometr, přesto by však měla být cenným pomocníkem pro samotný rover. Díky jejímu leteckému průzkumu by vědci mohli lépe vybírat zajímavé cíle a místa, která by měl rover navštívit a blíže je prozkoumat. Rover se díky průzkumu z ptačí perspektivy také bude moci vyhnout osudu, který stihl v roce 2009 vozítko Spirit - tj. uvíznutí v písku. Helikoptéra se také bude často věnovat fotografování roveru.

Pohyb stroje v atmosféře

Stroj se v řídké marťanské atmosféře bude vznášet díky dvěma velkým vertikálním souosým rotorům, jejichž průměr bude měřit více než jeden metr a jejichž rychlost otáčení bude dosahovat až 2400 otáček za minutu . Stroj bude mít na palubě kameru namířenou přímo dolů a také komunikační systém pro výměnu dat s roverem. K přistáním v terénu budou helikoptéře sloužit čtyři tenké nohy. Hlavní tělo helikoptéry bude mít tvar malé krychle. Dokončení jejího letového exempláře si vyžádá asi 15 milionů dolarů.

Díky lokálnímu leteckému průzkumu se výrazně zvětší plocha, kterou budou moci vědci díky roveru denně prozkoumat. Také se může prodloužit jeho denní uražená vzdálenost. Hlavním problémem je samozřejmě zabezpečit, aby se helikoptéra v řídké marťanské atmosféře byla schopná vznést. Stroj také musí fungovat naprosto bez poruchy, protože jej v podstatě nelze na dálku nijak spravit. Před zařazením helikoptéry do mise bude třeba ji ještě v plném rozsahu vyzkoušet na Zemi, např. v komorách se sníženým tlakem. Na Mars se helikoptéra dostane společně s roverem a pak se od něj oddělí. Pokud se tato marsovská mise vydaří, půjde o vůbec první létající stroj, operující na Marsu.

Zdroje: NASA JPL, Seeker, ExtremeTech, Space.com, Popular Science 1, Popular Science 2, Youtube