Věstonická venuše pod drobnohledem: z jediného kusu hlíny a zdobená pírky

Pravděpodobně z jednoho kusu hlíny uhnětl pravěký člověk sošku Věstonické venuše. Do temena její hlavy zřejmě zapíchl čtyři ptačí pírka. Po třiceti tisících letech to ukázaly detailní rentgenové snímky. Ty už rok zkoumají vědci v Brně a snaží se zjistit, z čeho přesně je vlastně venuše vyrobená.

„Našly se zde také sošky velmi tělnatých žen, takzvané diluviální venuše, které se pravděpodobně používaly k nějakému erotickému kultu,“ takto popisuje na archivním záznamu archeolog Karel Absolon nález dvanácticentimetrové sošky v Dolních Věstonicích.

O necelých 80 let později brněnští vědci mluví o tom, jak podobizna ženy kyprých tvarů vznikla, líčí kurátor Moravského zemského muzea Petr Neruda.

„Nebyli jsme si úplně jistí, zda například prsa Venuše nebyla vytvořena zvlášť a potom nějak zamokra spojena s tělem. A zdá se, že ne. Že opravdu vzal kus hlíny, možná ho válcovitým způsobem pracoval do podélného tvaru, ale potom prsa a hlavu musel vytvořit tak, že prsty vytáhl dostatek hmoty a potom zformoval ten finální tvar. Zdá se, že tam není nic napojovaného,“ popisuje zjištění Neruda.

Pravěká krasavice se zrodila z jediného kusu hlíny.|foto: Moravské zemské muzeum

Výzkumníci k novým zjištěním využívají detailní snímky z výkonného rentgenu, jehož záření by člověk nepřežil. venuše loni v přístroji strávila patnáct hodin, odvezla ji do něj eskorta se samopaly.

„Pokud zapneme rentgen, prosvítíme náš vzorek, získáme radiogram, což je obdoba toho, když jste u doktora a rentgenují vám ruku a zjistíte, jestli máte zlomeninu, nebo ne,“ popsala tehdy systémová inženýrka Zuzana Patáková.

Vědci museli venuši v rentgenu roztočit, aby získali mnohonásobně víc radiogramů. Museli být opatrní: uvnitř sošky jsou totiž vzduchové bubliny, které by při změně tlaku mohly vybuchnout. Díky získaným snímkům teď výzkumníci například zjistili, proč má soška na hlavě čtyři vpichy.

Věstonická venuše měří pouhých 12 centimetrů.|foto: Moravské zemské muzeum

„Vyplnil jsem virtuálně vpichy, do kterých jsme neviděli, my vidíme jen na povrchu ten důlek, ale jak ten vpich vlastně vypadá, to jsme nevěděli. Vytvořil jsem tedy trojrozměrný model té výplně a ukazuje se, což mě docela překvapilo, že všechny ty čtyři dírky mají stejný tvar v průřezu. Nelze vyloučit, že se jedná o hrot brku nějakého ptačího pírka,“ dodává Neruda s tím, že už sám Absolon soudil, že figurka byla ozdobena podobným způsobem ozdobená.

Zkoumání venuše ještě nekončí. Je časově náročné, Petr Neruda pracuje s obrovskými objemy dat v soukromé laboratoři firmy, která vyrábí elektronové mikroskopy.

„Někdy musíme dokonce i ten jejich supervýkonný počítat restartovat. Nebo ukončit ten program a natáhnout si to znova, aby ten výpočetní výkon byl rychlejší, je to opravdu náročné,“ konstatuje.

Další analýzy mají odhalit, z čeho je soška složená. Už teď je jisté, že ze spraše. Výskyt mamutoviny nebo uhlí z ohniště ještě vědci musí ověřit. A uvažují dál i o tom, že by prozkoumali další venuši, nalezenou v Hlubokých Mašůvkách na Znojemsku.