VIDEO: Navštivte s námi utajený protiletecký bunkr z 2. světové války!

„Pod námi se nachází kryt pro 200 osob,“ říká speleolog kdesi v polích na okraji Prahy. „Kvůli bezpečnosti možných zvědavců a nenechavců se znovuobjevení bunkrů nezveřejňuje,“ dodává.

Po odhrabání vstupu se Kukla pustí do výkladu. „V tomto konkrétním bunkru byly německé pozice protivzdušné obrany, která využívala těchto krytů v okamžiku leteckého útoku.“

Bunkrem prochází několik chodeb, jsou většinou klenuté o výšce dvou metrů a šířce asi metr šedesát. „Jednotlivé chodby v krytu se lomily. Lomená chodba při tlakové vlně výbuchu umožnila, že lidé v dalších chodbách měli šanci přežít.“

Příkladem, kdy lomené chodby chyběly, je kryt, který byl na Karlově náměstí v Praze. „Tam v únoru 1945 při bombardování Prahy spojeneckými vojsky všichni v bunkru po zásahu bomby zemřeli, z velké části ženy a děti.“

„Když lidé objeví nějaký takový kryt, stane se místem neřesti. Buď přijdou bezdomovci, kryt obsadí a vybydlí, zničí. Dobrodruzi zde hledají adrenalinové zážitky, schovávají se tu kriminální živly.“

V bunkru jsou také lavičky na obou stranách s místy pro celkem 50 osob. „Lidé tu byli namačkáni, ale taková je válka,“ vysvětluje speleolog.

Kdo o tomto konkrétním krytu může vědět? „Strašně málo lidí,“ soudí expert. „Od války tady zřejmě bylo jen pár osob, a jsme za to rádi.“

„Hlavní vstupy do bunkru byly z bezpečnostních důvodů vždy dva. Kdyby jeden z nich byl zasažen bombou, tak mohli lidé uvnitř použít ten druhý, plus existovaly ještě nouzové výstupy,“ tvrdí znalec.

A jaký bude další osud tohoto, ale i dalších krytů? „Mně by se líbilo tento bunkr opět zahrnout zeminou, aktivita člověka je vždy nějakým způsobem destruktivní. Toto jsou stavby, které vypovídají o historii, mají svou historickou hodnotu, a měli bychom je chránit za každou cenu,“ shrnuje Josef Kukla.