Viking, dobrodruh nebo vědec? Příběhy slavných: Thor Heyerdahl

Nebo to byl vědec se srdcem Vikinga? Sám se považoval za vědce a až pak za mořeplavce. Asi i proto, že se sám plavat učil, až když začal objevovat svět na svých plavidlech.

Nejdřív to byla zvířata

Narodil se v norském Larviku v říjnu 1914. Jako dítě pořád domů „tahal“ nějaká nalezená zvířata. Rodiče se tak rozhodli, že bude nejlíp, pokud bude na univerzitě studovat zoologii. Studia ale nebylo nic moc, zvířata totiž viděl leda tak na pitevním stole. Thora ale už tehdy lákalo objevování, dobrodružství. Navíc začal studovat kulturu a historii Polynésie u movitého obchodníka s vínem. Polynésii a Tichomoří pak už z hlavy nedostal nikdy.

Toužil žít na pustém ostrově

Poprvé vkročil na polynéské Markézské ostrovy v roce 1937, ve 23. Tehdy s 21letou první manželkou spolu chtěli žít „jako v ráji“, v souladu s přírodou. Už po roce se ale oba vraceli do civilizace nemocní a zdeptaní (třeba z nekonečného množství komárů). Namísto zvířat se pak Thor začal zajímat o starobylé civilizace a jejich migrace. Začala ale válka, výzkum musel počkat.

Ve Francouzské Polynésii Heyerdal poprvé slyšel taky o přepravách předků domorodců. Ti se na ostrovy měli dostat z východu, z pobřeží Jižní Ameriky. První vlna Polynésanů měla připlout z jihovýchodní Asie, ale druhá z Peru, Velikonočních ostrovů a Britské Kolumbie. Poprvé svůj objev publikoval v roce 1941. Nikdo ho nebral vážně a tak už o šest let později vyrazil na první plavbu na inckém voru z balzového dřeva.

Výprava Kon-Tiki (incký bůh slunce) měla dokázat jeho migrační teorii. Po 101 dnech a necelých 7000 km to dokázal. Ne tak v odborných vědeckých kruzích, které ho považovaly pořád za snílka. Přiznali jen to, že to možné bylo, ne že se tak opravdu stalo.

Heyerdahl pak o své expedici napsal veleúspěšnou knihu, které se prodalo na 50 milionů výtisků. Svou teorii migrace kultur nazval difuzionistickou a natočil i film, za který jako nejlepší dokument roku 1951 dostal i sošku Oscara.

Pět dětí, tři manželky

První manželství se rozpadlo, znovu se oženil v roce 1949 a ke dvěma synům z prvního manželství přibyly tři dcery. Začal připravovat i další expedici, na Galapágy (1953). Ta potvrdila, že do země z předkolumbovské Ameriky připlulo několik lodí, ale trvalé osidlování možné nebylo kvůli nedostatku pitné vody.

Knihu Aku-aku: Tajemství Velikonočního ostrova napsal po roce 1955, kdy se do ostrova zamiloval. Zkoumal i kamenné sochy moai. Ty menší dokázal i rozpohybovat. Přišly další expedice (1960 a 1970), kdy se s posádkou plavil papyrovými koráby Ra I. a Ra II. Atlantikem. První pokus nevyšel, ale druhým člunem doplul až k Barbadosu (od afrických břehů). O dalších sedm let později postavil kopii plavidla starých Sumerů, rákosový člun Tigris a skoro pět měsíců se plavil z Iráku k Pákistánu a přes Indický oceán až Rudému moři.

Vlastně nikdy nepřestal zkoumat

V roce 1991 se ženil potřetí, místo odpočinku ale pořád bádal. Když mu bylo 85, chystal se kopat v sicilské vesnici Pietraperzia, zkoumal pyramidy na Blízkém východě, v Mexiku, Peru a i na ostrově Tenerife. Ke konci života dokonce přišel s teorií, že Kolumbus byl potomkem Vikingů. Kdo ví? Jisté je, že kdyby tady byl déle, určitě by neseděl doma v křesle. Thor Heyerdahl zemřel v roce 2002.

loď Thora Heyerdahla Kon-Tiki |foto: flickr.com , JIM GORDON, CC BY 2.0