Vlaštovky a jiřičky. Která je která? Jak je rozeznáme?
Vlaštovky a jiřičky jsou symbolem změny počasí. Říká se, že když létají nízko, bude pršet.
Vlaštovky a jiřičky si často pletou nejen děti, ale hlavně i dospělí. Co o nich víme, je, že si stavějí hnízda z hlíny pod římsami střech. Když se objevila obava z ptačí chřipky, někdo vymyslel, že právě vlaštovky a jiřičky mohou být zdrojem nákazy, a tak se hnízda začala shazovat.
„Na Ostravsku v posledních letech vlaštovek i jiřiček výrazně ubylo. Vzpomínám si, jak v Zábřehu, kde bydlím, stavěli objekt. Dole byla pošta, nahoře obchody. A strašně jim vadilo, že si tam v rozích jiřičky postavily několik hnízd. Bylo to krásné jako na vesnici, ale za týden už tam nic nebylo. Všechno bylo rozbité,“ říká ostravský chovatel drobného ptactva Jan Duda.
Abychom si to trochu upřesnili. Vlaštovka má dlouhý vidlicovitý ocas vykrojený do malého obloučku a dlouhá špičatá křídla. Jiřička má ocas kratší.
Asi nejlepším poznávacím znakem je zbarvení. Vlaštovka má spodní část těla bílou a rezavě hnědé hrdlo, kdežto jiřička má celou spodní část těla pouze bílou.
Další rozdíl můžeme najít ve velikosti – vlaštovka je obecně větší než jiřička.
„Vlaštovky mají hnízda nahoře otevřená, tedy ve tvaru půlmisky a staví si je tam, kde je hodně much. To znamená tam, kde mají pro mláďata dostatek potravy, tedy zpravidla ve stájích nebo v chlévech. Jiřička má hnízdo uzavřené, pouze s malým vletovým otvorem,“ poukazuje na další rozdíl Jan Duda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
