Vlci v Krkonoších, oblázky z Marsu a nová velká kometa
Rekordní ponor polského potápěče v Hranické propasti a objev hrobu pravěké „kovářky“ z rakousko-českých hranic.
Ve východní části Krkonoš se koncem září objevila skupina pěti vlků, která k nám zavítala z německé Lužice, kde se podle zoologů pohybuje asi 12 vlčích smeček. Zatím šlo zřejmě jen o jakousi sondáž terénu, přírodovědci však doufají, že se vlci do krkonošské přírody vrátí a budou tam fungovat jako přirození regulátoři stavů zvěře. Ostatně - už tam kdysi žili. Od zastřelení posledního vlka na české straně Krkonoš uplynulo letos 170 let.
Hranická propast u Přerova je zase o něco hlubší. Polský potápěč Krzysztof Starnawski se v ní 1. října potopil až do 225 metrů; jeho sonda se zastavila v hloubce 373 metry. Hranická propast by se tak brzy mohla stát nejhlubší známou zatopenou propastí světa. Primát zatím drží italská propast Pozzo de Merro s naměřenou hloubkou 392 metry. Hranická propast by však podle geologů mohla být až kilometr hluboká.
Na pohřebišti doby bronzové v dolnorakouském Geitzendorfu, nedaleko českých hranic, narazili archeologové na hrob ženy s neobvyklou pohřební výbavou. Obsahoval drobné předměty z bronzu a čtyři kamenné nástroje - kovadlinu a tři kladiva. Archeologové odvážně hovoří o prvním důkazu toho, že mezi pravěkými kováři byly i ženy. Na druhou stranu jsou jistě i jiné možnosti, jak se předměty mohly do hrobu dostat.
Vozítko Curiosity narazilo při své cestě marsovským kráterem Gale na horninu, která je slepencem písku a různě velkých oblázků. Ty podle odborníků nemohly vzniknout jinak, než erozí na dně nehlubokého, ale stálého vodního toku, ve kterém se stačily dostatečně “omlít”. Vědci se teď z velikosti a tvaru oblázků budou snažit odhadnout parametry dávno zaniklé říčky - mimo jiné její přibližnou hloubku a také průtok.
Astronomové našli v souhvězdí Raka kometu, která by nám příští rok na podzim mohla připravit zajímavou podívanou. Těleso pojmenované C/2012 S1 má podle svých objevitelů zářit jasněji než Měsíc v úplňku. Tím pádem by mělo být vidět i na denní obloze. Podle odborníků je zajímavé, že dráha letu nové blížící se komety je velmi podobná dráze tzv. Kirchovy komety z roku 1680, kterou bylo také možno pozorovat i ve dne.
Zdroj: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 42/2012, 13. – 19. října.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
