Voják je ve válce nenahraditelný. Roboti jsou drazí a nemají mozek

Tvrdí, že zbraně ovládané umělou inteligencí budou po střelném prachu a jaderných zbraních třetí velkou revolucí ve vedení války.

Elon Musk, Stephen Hawking nebo spoluzakladatel společnosti Apple Steve Wozniak zveřejnili svůj otevřený dopis před společnou mezinárodní konferencí o umělé inteligenci v Buenos Aires. (viz Vědci a vizionáři včetně Hawkinga, Muska a Chomskyho varují před válkou robotů)

Signatáři dopisu vycházejí z míry technického pokroku, ale méně už ze skutečné situace.

Zbrojní analytici se shodují, že jde spíše o akademicky zdvižený prst než varování před reálným stavem. Ve výzbroji jsou stále 30 až 40 let staré tanky a letadla.

Změny sice nastaly v hardwaru i softwaru a byla dokonce vyvinuta řada prototypů. Ty vypadají efektně spíš při předváděních na cvičištích a před televizními kamerami, ale ne ve skutečné bojové situaci.

Sofistikované zbraně: bezpilotní letouny, dálkově řízená bojová vozidla, drony

Achillovou patou všech těchto technologií spočívá v tom, že je musí stále ovládat člověk. Drony, stejně jako bezpilotní letouny a další, jsou vždy odněkud někým řízeny a samy o sobě nic nezmůžou.

Pokud třeba vypadne spojení, bezpilotní letoun se automaticky otočí a vrací na základnu, protože nic jiného nezvládne. Rozhodovací proces závisí na člověku.

Terminátoři už dávno existují, říká vojenský analytik Martin Koller:

„Už několik tisíc souprav vyrobili pro americkou i francouzskou armádu, ale nadšený povyk kolem toho nějak uhasl. V praxi se ukazuje, že v realitě je voják zahrnut takovým množstvím informací, že jeho bojová hodnota spíš klesá. Co se týče robotické války, jde o to, jak daleko se dostaneme v oblasti umělé inteligence, jak v rámci ní dokážeme výsledný produkt zmenšit. Potom je tady zásadní otázka, kdo a za co bude zodpovídat.“

Odborník tím naráží na otázku mezinárodního práva, respektive toho, kdo by byl za řádění takového „terminátora“ právně zodpovědný.

válka|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

A to nemusíme mluvit právě o umělé inteligenci.

Už dnes jsou slyšet stížnosti z různých zemí na bezpilotní letouny, které zabily civilisty, a vyřešit tento právní problém není jednoduché.

A co teprve, kdyby se takový hypotetický robot dostal do rukou protivníka, jako se to stalo Íráncům, kteří získali sofistikované bezpilotní americké letouny.

„Je třeba si uvědomit, že pokud je někdo schopen zachytit robotické systémy protivníka, tak snižuje účinnost jeho armády. Je třeba neustále vycházet z toho, že hlavním faktorem na bojišti by měl být člověk. Zadruhé, robotické systémy by měly mít svoje omezení, protože lidský faktor je zásadní. A na konec, když se podíváte, kolik stojí den provozu vojáka a robota, zjistíte, že voják vám vyjde levněji než robot, a přitom on už ten mozek má,“ dodává analytik Martin Koller.

Rusko a Spojené státy jedničkami

Izrael klade důraz hlavně na velmi vyspělé protiraketové systémy a radary. Daleko účinnější zbraní než robot by byl totiž živý voják, kterého je možné ovládat.

Pokud pomineme možnost implantace čipu do mozku, což je zatím sci-fi, existují rozsáhlé parapsychologické výzkumy týkající se ovládání člověka na dálku pomocí nejrůznějších vln atd.

Nejdál jsou v tomto směru Rusko a Spojené státy, dnes už i Čína. A můžeme jen spekulovat, co vše už zjistily a vyzkoušely.