Vojtěch Náprstek: Nejen vlastenec a sběratel, ale také politik

14. duben 2016

Všichni víme, jak Vojtěch Náprstek, vlastním jménem Adalbert Fingerhut, vlastenec, sběratel a mecenáš přispěl nejen k českému národnímu hnutí, ale i k začátkům českého muzejnictví. Jaký byl ale politik a veřejný činitel?

„Náprstek byl nejen zkušený muž, ale i sečtělý muž,“ uvedla ve Studiu Leonardo historička a etnografka Milena Secká z Náprstkova muzea.

Proto se na každé zasedání rady obecních starších velmi důkladně připravoval a všechno si nastudoval. „Zajímal se také, jak se jednotlivé problémy řeší v Paříži nebo v Londýně.“

„Stále se snažil prosadit myšlenky, které by Pražanům zlepšily v jejich velkoměstě život a dostaly Prahu na úroveň světových metropolí,“ říká odbornice.

I proto byl propagátorem nových myšlenek jako byla elektrifikace, veřejné osvětlení, ale i telefonní spojení a rozvody plynu.

„Byl také pro to, aby se správně dláždily chodníky, aby kolem stromů zasazených na ulici byly kovové mříže a stromy neuschly. Za tyto drobnosti vděčíme Náprstkovi,“ potvrdila historička.

Nebyl by to ale Vojtěch Náprstek, kdyby neměl i poněkud kuriózní nápady. Například mu vadilo, že Pražané jezdí na letní byt nebo nošení dlouhých dámských vleček.

„Letní byt mu vadil v tom smyslu, že se Praha vylidňovala. Hosté, kteří do Prahy z venkova nebo zahraničí přijížděli, pak ve městě nikoho nenašli,“ vysvětlila Náprstkovy důvody etnografka.

Podle ní jeho představa byla ta, že by Pražané měli místo letního bytu zajišťovat jakýsi servis turistům.

„Co se týče vleček, tak byl přesvědčen, že víří prach, je to nezdravé, a měly by se tudíž nosit kratší sukně. Tento návrh ale neprosadil,“ konstatovala Milena Secká.

Hostem Studia Leonardo byla historička a etnografka Milena Secká z Náprstkova muzea. Připravila Noemi Fingerlandová, moderuje Martina Spěváčková.

autoři: msp , Noemi Fingerlandová , oci
Spustit audio