Výhody a nevýhody pěti možných scénářů budoucího vývoje Evropské unie

3. březen 2017

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil evropské veřejnosti takzvanou Bílou knihu. Obsahuje pět možných scénářů dalšího vývoje Evropské unie po vystoupení Velké Británie z projektu sjednocení starého kontinentu.

Konkrétnímu obsahu jednotlivých částí Junckerova návrhu se ve svém článku věnuje server Politico.

Juncker řekl, že jednotlivé varianty obsažené v Bílé knize představují pokus unijní exekutivy nabídnout základ pro debatu představitelů členských států a evropských institucí o budoucí podobě Unie.

První rozprava by se měla konat za tři týdny na summitu v hlavním městě Itálie. Dvacátého pátého března se špičky Evropské unie sejdou v Římě. Připomenou si také šedesáté výročí podpisu Římských smluv v roce 1957. Ty tvoří jeden ze základních kamenů dnešní Evropské unie.

Na začátku Bílé knihy Evropská komise přiznává, že Unie čelí řadě existenciálních výzev souvisejících s brexitem, migrací a stabilitou eurozóny. „Žádná z výše zmíněných výzev nevykazuje známky oslabení svého významu,“ cituje úvodní část dokumentu server Politico. Dokument také přiznává potřebu vyvážit hloubku a rozsah oblastí, do kterých Unie zasahuje. Protože „mnoho Evropanů považuje Unii za příliš vzdálenou nebo příliš se vměšující do jejich životů“.

Juncker své návrhy představil v plénu Evropského parlamentu. „Musíme si objasnit, co můžeme dělat a co ne,“ řekl Juncker. A dodal, že vnímá neexistující „kolektivní vůli“ na unijní úrovni. Po britském referendu o členství v Evropské unii debaty o vhodném směřování integračního projektu zesílily. Část členských států Unie chce integraci prohloubit. Jiná skupina naopak chce stupeň integrace rozvolnit a posílit pravomoci jednotlivých států.

Pět scénářů má následující názvy: „Pokračujeme“, „Nic, jen jednotný trh“, „Ti, kteří chtějí více, činí více“, „Dělat méně, efektivněji“ a „Dělat mnohem více společně,“ vyjmenovává server Politico a pokračuje rozborem jednotlivých variant.

1. Pokračujeme

První scénář nazvaný „Pokračujeme“ počítá jen s malými změnami dosavadního fungování Evropské unie. Je založený na prohlubování jednotného trhu, na určité úrovni vojenské spolupráce a na „jednotném hlase v zahraniční politice". Klíčové pravomoci by měly zůstat v rukou členských států. Například kontrola hranic.

Místo u lucemburského Schengenu, kde 14. června 1985 došlo k podpisu Schengenské smlouvy

Tato možnost obnáší určité riziko pro zachování Schengenského prostoru volného pohybu osob. Kontrola vnější hranice Unie se musí neustále upravovat a zlepšovat podle aktuální potřeby, jinak by některé členské státy mohly směřovat k zavedení vnitřních kontrol, cituje Evropskou komisi server Politico.

2. Nic, jen jednotný trh

Další alternativa vývoje Evropské unie nese název „Nic, jen jednotný trh“. V ní se klade důraz jen na společný evropský trh. V tom případě by se zjednodušilo rozhodování, ale omezila schopnost Unie jako celku reagovat. Mohl by se také zvýšit rozdíl mezi očekáváním evropské veřejnosti a realitou řešení různých problémů.

Společná měna euro by byla více zranitelná novými finančními krizemi. A mohla by se také zastavit ekonomická integrace. Komise se obává, že by tato možnost přinesla pohraniční kontroly a návrat k bilaterální zahraniční politice členských států a také složitější spolupráci v obraně. Mohlo by se také zkomplikovat uzavírání obchodních dohod.

3. Ti, kteří chtějí více, činí více

Třetí scénář se jmenuje „Ti, kteří chtějí více, činí více“. Server Politico uvádí, že se v podstatě jedná o vícerychlostní Evropskou unii založenou na „koalicích těch ochotných“. Státy by spolupracovaly v konkrétních oblastech, jako jsou obrana, vnitřní bezpečnost, zdanění nebo sociální politika. Pokud se uskuteční tento scénář, Evropská komise předpokládá, že by všech dvacet sedm členských států mohlo dále pokračovat směrem k propojenějšímu jednotnému trhu.

Tento model by zároveň ale vedl k rozdílným právům občanů v jednotlivých členských státech. A zřejmě by se také zcela nepodařilo dokončit měnovou unii. Na druhou stranu by byla možná užší spolupráce v oblastech obrany a obchodu.

Eurozóna

4. Dělat méně, efektivněji

Čtvrtý scénář s mottem „Dělat méně, efektivněji“ popisuje možnost snížit počet oblastí, kterým se Evropská unie věnuje. Zbylým společným aktivitám by se ale věnovala důkladněji. Hlavním cílem má být zcela funkční Evropská pohraniční a pobřežní stráž, společná zahraniční politika a vytvoření Evropské obranné unie.

Užší spolupráce by se také mohla týkat oblastí obchodu, vědy a inovací a bezpečnosti. Evropská komise u tohoto scénáře předpokládá jeden největší problém. Členské státy by se musely nejdříve dohodnout, v kterých oblastech všechny podporují hlubší integraci.

5. Dělat mnohem více společně

Pátý možný směr budoucího vývoje Evropská komise pojmenovala Evropská komise „Dělat mnohem více společně“. Scénář je založený na hlubší a užší spolupráci ve více oblastech. Dvacet sedm členských států zajde v integraci „dále než kdykoliv předtím ve všech oblastech,“ píše Politico s odvoláním na dokument Evropské komise.

Unie by touto možností získala více „vlastních zdrojů“, například v podobě výnosů z daní. Evropská unie by jednala za všechny své členy v obchodní a zahraniční politice a aspirovala by na pozici globálního politického a ekonomického hráče v řadě oblastí. Posílila by se také úloha unijních institucí. Výhodou by bylo „rychlejší a efektivnější rozhodování“ v Bruselu. V tomto případě si je Evropská komise vědoma, že takový vývoj by mohl popudit část společnosti zpochybňující legitimitu Evropské unie.

Projekt společné měny by byl v rámci posledního federalistického scénáře dokončen v souladu s návrhy obsaženými v takzvané Zprávě pěti předsedů z roku 2015.

Nová Evropská komise

V ní se předseda komise Jeane-Claude Juncker s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, šéfem států eurozóny Jeroenem Dijsselbloemem, guvernérem Evropské centrální banky Mariem Draghim a tehdejším předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem shodli na prohloubení hospodářské a měnové unie států eurozóny včetně například bankovní a fiskální unie.

De facto by se jednalo o naplnění plánu dvourychlostní Evropy, kdy by jádro integrace tvořily právě státy se společnou měnou. Pátý scénář odrážející zmiňovanou Zprávu pěti předsedů Evropská komise upřednostňuje hlavně kvůli uspořádání eurozóny. V nejbližších měsících proto hodlá vydat další dokumenty pokrývající tuto otázku, uzavírá server Politico.

autor: thk
Spustit audio