Výhody zrzavého zbarvení
Zrzavé zbarvení, které je pro většinu obratlovců „drahé“, má podle nové studie prospěšný efekt. Svého majitele chrání před jedovatým účinkem aminokyseliny, která je běžnou složkou potravy.
„Zrzky“ nenajdeme jen mezi lidmi – stačí si vzpomenout na srst lišek. Ještě častější jsou v přírodě zrzavé, oranžové či kaštanové skvrny v srsti či peří. Jednu takovou mají na hrdélku i naše vlaštovky obecné (Hirundo rustica). Zrzavé zbarvení je spojeno s tvorbou feomelaninu. Je známo, že příliš velké množství tohoto pigmentu zvyšuje riziko poškození kožních buněk. Tvorba feomelaninu navíc spotřebovává molekuly glutathionu, který je považován za důležitý antioxidant.
Protože se ale zrzavé zbarvení v evoluci udrželo, je logické, že přináší nějaký užitek. Předpokládá se, že je spojen a aminokyselinou cysteinem, která je součástí glutathionu. Cystein, který do těla přichází s potravou, je ve větším množství toxický. Tím, že jej živočichové spotřebují při tvorbě feomelaninu, se cysteinu bezpečně zbavují. Francouzští vědci tuto hypotézu zkoumali na evropských vlaštovkách obecných a dalších 58 druzích ptáků ze Severní a Střední Ameriky. Výsledky jejich studie ukázaly, že ptáci, jejichž peří obsahuje větší množství feomelaninu, přežívají lépe než jiné druhy. Stejný trend vědci objevili i mezi samotnými vlaštovkami: jedinci s intenzivnější zrzavou skvrnou měli větší šanci na přežité zimy než „méně zrzavé“ vlaštovky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.