Vynalézaví lovci z počátku doby kamenné

Snad nejvýznamnějším objevem je osm výborně zachovalých vrhacích oštěpů. Objevili je archeologové z Tübingenské univerzity, kteří se na vykopávkách podílejí od roku 2008. Stáří oštěpů je asi 300 000 let, což z nich dělá nejstarší známé zbraně. Kdo je vyrobil, přesně nevíme, protože na nalezišti u Schöningenu zatím nebyly objeveny žádné lidské ostatky. Nejpravděpodobnější je druh Homo heidelbergensis, který byl předchůdcem moderních lidí i neandrtálců. Ať už to ale byl kdokoli, oštěpy, kamenné nože a další zbraně a nástroje spolu s kostmi velkých zvířat dokazují, že místní obyvatelé byli schopní řemeslníci a lovci, kteří se výborně přizpůsobili svému prostředí. Vědci z Tübingenské univerzity dokonce říkají, že tito lidé zřejmě dokázali abstraktně uvažovat a komplexně plánovat podobným způsobem jako my.

Zvířecí kosti z uhelného dolu u Schöningenu patřily velkým savcům – chobotnatcům, nosorožcům, koním a lvům. Pochází odsud i jedna z nejstarších a nejkompletnějších koster pratura, jaké byly v Evropě objeveny. Nechybí však ani pozůstatky obojživelníků a plazů, schránky měkkýšů či krovky brouků a zbytky rostlin. Vykopávky zde probíhají prakticky celoročně a každý den přináší nové nálezy. Z nich budou moci čerpat nejen archeologové, klimatologové a ekologové, ale i široká veřejnost. V roce 2013 by zde totiž mělo být otevřeno výzkumné centrum a muzeum s názvem Paläon.

Zdroj: Universität Tübingen