Vynálezce syntetického masa způsobil potíže náboženským vědcům

17. srpen 2013

Maso už nemusí pocházet jen ze zvířat – vědci přišli s objevem laboratorně pěstovaného masa. To může vyřešit potravinovou krizi nebo přinést nové kulinářské zážitky. Klade to však také nové otázky etické, a nepochybně také náboženské.

Maso je buď čerstvé nebo uleželé. Syrové nebo upravené. Pečené, vařené nebo smažené. A hlavně dobré nebo špatné. To je přinejmenším pohled většiny evropských strávníků. Z hlediska řady vyznání může však být maso také rituálně čisté a povolené – nebo naopak nečisté a tedy zakázané. Po staletí broušená náboženská pravidla rituální čistoty se mohou ocitnout v chaosu, když se objeví něco, s čím víra nepočítala. Například když vědci vyvinou maso vyráběné uměle, o kterém se nedá snadno říci, zda je to opravdové maso, nebo něco jiného.

Nejistotu do hlav náboženských vůdců vnesl nizozemský biolog Mark Post, který v srpnu představil veřejnosti první karbanátek z laboratorně vypěstovaného hovězího masa. Kdyby šlo o maso vyráběné zcela synteticky, ať už z ropy, dřeva nebo třeba měsíčního svitu, žádný problém by nevznikl. Maso na Postův hamburger však vzniklo pěstěním z kmenových buněk skutečné krávy. Syntetické maso je tedy přece jen tak trochu i skutečným masem, i když kvůli němu nemuselo zemřít žádné zvíře. A tím vznikají zmíněné náboženské problémy.

Profesor Mark Post

Například právě kráva je posvátným zvířetem pro stamiliony hinduistů. Ti se nyní ptají: budeme smět toto umělé hovězí jíst, když se běžnému hovězímu přísně vyhýbáme? A což teprve ti hinduisté, kteří nejedí žádné maso, protože jsou přísnými vegetariány – poruší své zásady, pokud si dají umělý hamburger?

Podobný, i když nikoli totožný problém mají muslimové. Ti by asi nechtěli jíst jakékoli maso, které má něco společného s vepřovým nebo třeba psím masem, byť jen prostřednictvím kmenových buněk. Ale hovězí je pro muslimy „halál“, tedy nábožensky povolené. Aby však maso vyhovělo islámským zásadám, musí být dobytče zabito při plném vědomí podříznutím krční tepny, aby bylo zřejmé, že se nejedná o mršinu. Nic takového se však u laboratorního masa neděje, a tak vzniká otázka: je-li syntetické maso masem, bude halál, když zde chybí onen důležitý prvek na cestě ke karbanátku?

Příprava umělého masa

Ještě komplikovanější situaci mají židé. Ti, podobně jako muslimové, nejedí vepřové a také žádají, aby konzumované zvíře bylo zabito nožem. Kromě toho však dodržují ještě další zákazy, které se týkají třeba kombinace masa s mléčnými výrobky. A tak i pokud by bylo židům dovoleno umělé maso jíst, což zatím není jisté, vznikal by problém, zda je možné jej jíst třeba se sýrem. Avšak pokud by syntetické maso nebylo považováno za skutečné maso, ale za neutrální – ani masný, ani mléčný – pokrm, otevíraly by se tím židovským kuchařům i strávníkům obrovské možnosti. Mnozí by poprvé ochutnali pravý cheesburger, který jim byl kvůli kombinaci masa a sýra zapovězen. Pokud si ho ovšem nedali se sýrem ze sóji, anebo pokud by třeba ze zvědavosti neporušili posvátné předpisy.

Peter Verstrate (vlevo) a profesor Mark Post v laboratoři
Spustit audio