Výroky nizozemského ministra pobouřily jih Evropy: „Nemůžete utrácet za pití a ženy a pak prosit o pomoc“
Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je zároveň předsedou Euroskupiny, neformálního sdružení ministrů financí eurozóny, čelí výzvám k odstoupení ze své funkce poté, co se měl nemístně vyjádřit na adresu zemí postižených hospodářskými problémy.
Dijsselbloem při zasedání Euroskupiny v Bruselu v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že během finanční krize severní země eurozóny projevily solidaritu se státy v krizi. Těmi byly země na jihu Unie – Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko, ale také například Irsko.
I to se přidalo ke kritice. Byť jsou Dijsselbloemovy poznámky vnímány jako směřované především k jižním státům Evropské unie.
„V době krize eura prokázaly země severu solidaritu se zeměmi postiženými krizí. Já jakožto sociální demokrat považuji solidaritu za obzvláště důležitou. Existují ale také závazky a povinnosti. Není možné utratit všechny peníze za pití a ženy, a potom prosit o pomoc a podporu,“ řekl Dijsselbloem.
Rasista, xenofob a sexista!
Na hlavu současného šéfa euroskupiny se okamžitě snesla kritika ze všech stran. Nejen od dotčených zemí, ale také ze strany Evropské komise, Evropského parlamentu i dalších členů eurozóny. Evropská komisařka zodpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová se k poznámkám nizozemského ministra financí postavila následovně. „Já bych to neřekla a myslím si, že to není správné“.
S žádostí o odvolání Dijsselbloema z čela euroskupiny vystoupil portugalský premiér Antonio Costa. Zároveň žádá i veřejnou omluvu jižním členům Evropské unie. „Evropa bude důvěryhodná jako společný projekt jen tehdy, když pan Dijsselbloem přestane být předsedou euroskupiny. A až se jasně omluví všem zemím a lidem, které svými poznámkami hluboce urazil. Byly rasistické, xenofobní a sexistické,“ řekl Costa.
Bývalý italský premiér Matteo Renzi řekl o nizozemském ministru financí následující slova: „Pokud chce urážet Itálii, měl by tak činit ve sport baru v podloubí svého domu. Ne ve své institucionální roli,“ cituje Renziho agentura Reuters.
Mluvčí řecké vlády Dimitris Tzanakopoulos označil výroky předsedy euroskupiny za „zcela chybné, zavádějící, prohlubující propast mezi severem a jihem a dláždící cestu pro extremistické názory se sexistickými náhledy,“ cituje agentura Reuters.
Kriticky se k poznámkám předsedy euroskupiny vyjádřil například německý deník Die Tageszeitung.
Vyčetl mu následování běžného klišé o líných jižanech, kterým tvrdě pracující lidé ze severu Evropy štědře půjčují peníze. V takovém případě je tedy vyobrazeno černobíle dobro a zlo a fakt, že krize eura je výsledkem strukturálních podmínek, je zapomenut, píše deník.
Připomíná, že k problémům patří platové dumpingové praktiky uplatňované Německem a právě Nizozemskem, odkud Dijsselbloem pochází. Obrovské přebytky vývozu by nebyly možné, aniž by jiné země měly obchodní deficit. Jinými slovy aniž by se dostaly do dluhu, doplňuje Die Tageszeitung.
Vyjádření předsedy euroskupiny ukazují, že populismu se nedaří jen pod praporem Geerta Wilderse, vůdce nizozemských populistů nebo Frauke Petryové, která vede německou Alternativu pro Německo. Populistické stereotypy prosákly i do unijního establishmentu, dočteme se v německém deníku Die Tageszeitung.
Omlouvat se nehodlá
Jeroen Dijsselbloem předsedá euroskupině od ledna 2013. Jeho dvou-a-půl-leté funkční období bylo obnovené v červenci 2015. Pokračování v této funkci má nejisté i proto, že jeho domovská sociálně demokratická Strana práce (PvdA) zaznamenala v nizozemských parlamentních volbách debakl, připomíná server britské stanice BBC.
Nizozemští sociální demokraté byli doposud jednou z vládních stran. Spolupracovali v koalici s pravicově liberální Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Oproti volbám v roce 2012 ale místo dosavadních třiceti osmi získali v parlamentu jen devět křesel. Dijsselbloem už tedy zřejmě v nové vládě nebude ministrem financí. O post předsedy euroskupiny se ale chce ucházet, i pokud nebude ministrem financí, píše nizozemský server NL Times.
Nizozemská vláda i nadále pevně stojí za Dijsselbloemem. I přes kritiku, které se mu dostalo za poznámky chápané jako urážka jihoevropských zemí Unie.
„Pozice se nezměnila. Premiér Rutte opakovaně řekl, že velmi podporuje Dijsselbloema v jeho roli v euroskupině,“ píše zpravodajská agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysokého činitele nizozemské vlády.
Dijsselbloem se omlouvat nehodlá. Svá slova vysvětlil jako špatně pochopená. Měla by být chápána ve světle „přísné nizozemské kalvinistické kultury, vyřčená s nizozemskou přímočarostí“. Poučil se prý však, že takové chování nemusí být „jinde v Evropě dobře pochopeno a oceněno.“
Dijsselbloemův ostrý jazyk
Nejedná se ale o první potíže s vysvětlováním vlastních slov, se kterými se musí nizozemský politik potýkat. V roce 2014 v nizozemské talk show například řekl o svém předchůdci ve vedení euroskupiny a současném předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi, že někdejší „pan euro“ je náruživý pijan a kuřák, což se prý projevovalo i při zasedáních.
V roce 2013 stávající předseda Euroskupiny vyděsil investory na finančních trzích a mnoho vkladatelů s penězi uloženými v evropských bankách. Řekl, že plán záchrany kyperských bank je příklad i pro podobné akce v budoucnu. Při něm lidé, kteří měli uloženou částku vyšší než sto tisíc euro nesli náklady společně s akcionáři a vlastníky banky, píše agentura Reuters.
Funkční období předsedy euroskupiny končí příští rok v lednu. O jeho místo mají zájem například Španělsko a Slovensko. Tyto státy by rády v čele euroskupiny viděly své ministry financí. Jeroen Dijsselbloem je také znám jako příznivce přísných úsporných opatření, které zasáhly miliony lidí v zemích Evropy a vedly k řadě demonstrací a veřejné nespokojenosti. Ani to jeho šanci na znovuzvolení nezvyšuje.
Vzhledem k výsledku vlastní strany už pravděpodobně Dissjelbloem v nové nizozemské vládě nebude ministrem financí. Kromě velkého tlaku na jeho odstoupení z mnoha stran právě tento fakt jeho šance na obnovu mandátu zmenšuje, uzavírají zahraniční média.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
