Vyspělá Evropa jde cestou všeobecného vzdělání, u nás je směr opačný, říká Jiří Kuhn

V souvislosti s letošními povinnými plošnými státními přijímacími zkouškami se hodně hovořilo kvůli výpadkům systému Cermat. Postihyl i Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce, kromě nich ale průběh přijímacích zkoušek i přidružená administrace probíhala podle Jiřího Kuhna dobře.

„Administrativní nápor na školy je to ale ohromný. Ony se zase změnily pravidla, každý rok se nám mění pravidla. Nevím, proč ministerstvo školství není schopné zachovat jeden model delší čas. V dané chvíli mohou žáci dělat dvoje přijímačky a počítá se jim lepší výsledek. Což samozřejmě do procesu administrování přijímacích zkoušek vnáší další prvek, to znamená schraňování a sebrání hotových testů i z druhé školy, ze které by teoreticky mohl človíček nasbírat lepší výsledek.“

Úroveň prý odpovídá tomu, k čemu jsou přijímací zkoušky zaměřené. Nezjišťují výsledky, jejich jediným cílem je rozdělit uchazeče na přijaté a nepřijaté. Rodiče přitom nemají příliš šanci zvrátit rozhodnutí.

„Důvod k odvolání není jednoduché najít. A pokud ho najdou jen v tom, že by rádi zaplnili prázdné místo, které se může objevit, tak v té chvíli školy postupují podle pořadí, jak se uchazeči na školu dostali. Nepamatuji si, že by se v odvolačkách za dobu, co dělám ředitele, objevilo skutečně nějaké odvolání, které by napadlo průběh vlastních zkoušek. Tam si myslím, že to školy mají tak zadministrované a vychytané, že podobné chyby nedělají.“

Gymnázium Bohumila Hrabala - Nymburk|foto: Creative Commons (CC BY 3.0)

Množství nepřijatých žáků je přitom alespoň v Nymburce velké. Ačkoliv má samotný Nymburk 15 tisíc obyvatel, patří k velké spádové oblasti okolních obcí. Na tamní Gymnázium Bohumila Hrabala dojíždí 60 % studentů.„Nárůst uchazečů o gymnázia je v současné době poměrně veliký, ať už na čtyřletém nebo víceletém gymnáziu. Máme dva obory, jeden čtyřletý a potom bereme dvě třídy do osmiletého gymnázia. Do osmiletého gymnázia máme přes 200 uchazečů, čili je to nějaký trojnásobek toho, co můžeme přijmout. Což je skutečně hodně,“ říká Jiří Kuhn s tím, že převis u klasického čtyřletého gymnázia je asi dvojnásobný.

V současné době jsou také slyšet hlasy, že máme v České republice příliš gymnázií. S tím Jiří Kuhn nesouhlasí a neví, z čeho lidé s daným názorem čerpají: „Možná, když by se autoři těchto prohlášení podívali na celosvětovou nebo alespoň evropskou statistiku, tak by zjistili, že Česká republika je na chvostu, co se týče podílu mladých lidí, kteří absolvují na úrovni střední školy všeobecné vzdělání. Jsme úplně poslední nebo předposlední, nevím teď z hlavy. Zatímco vyspělá Evropa jde cestou všeobecného vzdělání, u nás se z nějakého důvodu jde cestou obrácenou. To znamená snaha ne utlumit, ale držet gymnázia počtově na limitu, kde jsme dnes.“