Vytištěná fosilie plateosaura
Výpočetní tomograf a 3D tiskárna. Tyto dva přístroje podle nové studie stačí k tomu, aby vědci získali libovolný počet přesných kopií pravěkých fosilií.
Fosilie se obvykle uchovávají v sádrovém obalu, který je chrání během převozu a skladování. Mnohdy na nich také ulpívají zbytky sedimentu, v němž vznikly. Při zkoumání se sádrový obal i případný sediment musí odstranit, což zvyšuje riziko poškození fosilie. Němečtí vědci proto testovali, jak dobře se tyto materiály dají odseparovat nedestruktivní metodou, která využívá výpočetní tomografii (CT) a 3D tiskárnu.
Jako modelový vzorek použili kus sádry, v němž se skrývala neidentifikovaná a nevypreparovaná fosilie. Pochází z berlínského Přírodovědeckého muzea (Museum für Naturkunde), jehož sbírky se během bombardování za druhé světové války ocitly pod hromadami suti. Skenováním vzorku vědci určili, že se jedná o obratel býložravého dinosaura rodu Plateosaurus. Byl objeven v letech 1910 až 1927 během vykopávek u německého Halberstadtu.
Data získaná výpočetní tomografií pak posloužila ke konstrukci virtuálního trojrozměrného modelu obratle, který vytiskla 3D tiskárna. Aniž by tak museli fosilii zdlouhavě preparovat, získali vědci dokonalou kopii nálezu.
Zdroj: Radiology, ScienceDaily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
