Vývoj naší sluneční soustavy ovlivnila zmizelá obří planeta, zjistil český astronom David Nesvorný
Shluk ledových těles v oblasti, kde létá trpasličí planeta Pluto, by mohl být důkaz, že v dávnověku naší sluneční soustavy by k ní mohla patřit pátá obří planeta.
Před čtyřmi miliardami let možná na pouti od Slunce odstrčila Neptun na jeho nynější oběžnou dráhu a shluk jeho satelitů se roztrousil v tak zvaném Kuiperově pásu malých těles na vnějším okraji sluneční soustavy.
Záhada Kuiperova pásu se podle mezinárodního časopisu Science možná blíží k rozuzlení.
Český astronom David Nesvorný, který pracuje ve výzkumném ústavu v coloradském Boulderu, přišel s teorií o Neptunově skoku v době, kdy se tato planeta v počátcích sluneční soustavy vzdalovala od Slunce a její přitažlivost strhla s sebou tříšť malých těles.
Neptunova oběžná dráha se v té době náhle změnila.
Doktor Nesvorný říká, že se to dá vysvětlit předpokladem, že Neptun zasáhl vliv jiného tělesa s mohutným gravitačním polem. Jupiter, Saturn a Uran nepřipadají v úvahu, protože jejich oběžné dráhy se nikdy vzájemně neovlivnily tak, jak by to mohla udělat zmizelá obří planeta.
Doktor Nesvorný soudí, že byla velmi pravděpodobně navždy vyhozena ze sluneční soustavy jako oběť grandiózního souboje gravitací tehdejších planet. Ale jak to dokázat?
„Klíčem k záhadě je Kuiperův pás malých těles na vnějším okraji sluneční soustavy,“ říká David Nesvorný, „při pohledu na jejich struktury se snažíte vymyslet, jaký k nim mohl vést vývoj.“
Ale pokusit se vymyslet něco takového není tak jednoduché. Než dospěl doktor Nesvorný k představě, jak se vytvořilo jádro Kuiperova pásu, přezkoušel asi sto jiných možností.
Velmi obtížné bylo zejména současné umístění velkého množství objektů na správné místo v sluneční soustavě.
„Modely doktora Nesvorného jsou úžasně soudržné,“ říká kanadský astronom John Kavelaars, který se nepodílel na výzkumu svého českého kolegy.
Podle Davida Nesvorného bude příštím krokem identifikace dalších objektů v Kuiperově pásu a hlavně v jeho jádru. Tento pokrok by měl zaplnit některé mezery v naší představě o vývoji sluneční soustavy.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Audio záznam příspěvku si poslechněte od 16:35 minuty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
