Vzácná olomoucká lvíčata čeká nový domov
V pátek 10. dubna opustili olomouckou zoo lvíčci Terry a Basty, narození 11. srpna 2013 rodičům Lily a Šimonovi. Lvíčata rostla jako z vody, zjevně jim svědčila jak skvělá péče rodičů, tak i vřelý vztah ošetřovatelů. V povaze plně kopírují své starší bratry – jeden je tak trochu bojínek a druhý větší samorost.
Celý loňský rok je mohli návštěvníci vídat na pavilonu šelem jak ve vnitřním, tak ve vnějším výběhu. Dnes váží každý kolem 150 kg a na první pohled už vypadají jako dospělí lvi. Na rozloučenou dostali ve čtvrtek 3D makety luskouna a ďábla medvědovitého vyrobené ošetřovateli z kartónových krabic. Kluci si s hračkami lehce poradili a během několika minut je „zardousili“, tím to pro ně ovšem neskončilo, se svou kořistí si dál hráli, váleli se se zbytky kartonů po zemi a přetahovali se o nejatraktivnější kousky. Téměř dvouletí bratři jsou už třetím odchovaným vrhem tohoto rodičovského páru a vzhledem k tomu, že Zoo Olomouc lvy berberské dlouhodobě úspěšně odchovává, těšíme se na jejich následovníky.
Chov v Zoo Olomouc
Historicky první lvi berberští přijeli do Olomouce v roce 1979. Základ chovu však přinesl až rok 1993 a pár lvice Zana a samec Vilém. Šimon (*2005 Olomouc) a Lily (*2007 Belfast) tvoří současný chovný pár. Lily vyrůstala v péči člověka a psí feny plemene akita inu, přesto se dokázala už třikrát vzorně postarat o své potomky. Zoo Olomouc je jedna z mála zahrad v Evropě, kde se tento poddruhu lva rozmnožuje, a má tedy nezanedbatelný podíl na zachování jeho populace. Od roku 1995 se zde díky zkušenosti ošetřovatelů, dobrým chovatelským podmínkám a s přispěním štěstí narodilo celkem 19 mláďat. Po dnešním odjezdu lvíčat bude aktuální počet lvů berberských v olomoucké zoo čítat 2 jedince.
Lvi berberští ve volné přírodě
Dříve obývali oblast celé severní Afriky. Místem posledního přírodního výskytu lva berberského byly nehostinné oblasti pohoří Atlas v severní Africe. Tmavá bohatá hříva, pokrývající i lopatky a táhnoucí se až daleko na břicho, delší hustá srst, to vše náleží lvům berberským, kteří patřili s hmotností samců přes 200 kg k největším lvím poddruhům. Na rozdíl od jiných poddruhů lvů berberští lvi žili spíše samotářsky nebo v párech. Kořist těchto šelem tvořily především paovce, jeleni, gazely a někdy i domácí zvířata, čímž si oblibu u domorodého obyvatelstva rozhodně nezasloužili.
Chov ve světě
Od poloviny 20. století je tento poddruh lva považován za v přírodě vyhynulého. Informace o úplném vyhubení vyvrátila před lety zpráva o jejich chovu ve lvinci marockého krále. Ten ve svém soukromém lvinci choval poslední potomky berberských lvů. Z něj se pak rozšířili do jiných zoo. Lvi berberští se dnes chovají v 18 zoo v Evropě a ve 2 v Asii. Jejich celková populace čítá 87 jedinců. Chovných berberských lvů je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi příliš mnoho, proto je sestavení chovného páru velmi obtížné.
Zajímavosti
S jejich vyhubením započali už staří Egypťané a pokračovali i Římané, kteří lvy odchytávali a používali je k bojovým hrám s gladiátory. Pouze 9 kůží, 1 kostra a několik lebek z berberských lvů jsou zachovány dnes v muzeích.
Terry a Basty jsou jediní berberští lvi, kteří se na světě v roce 2013 narodili.