Wenzel Salomon – malíř, který zachytil pochod smrti

Ovšem Salomonův velitel záhy poznal, že jeho podřízený má značný výtvarný talent a poslal ho studovat na výtvarnou akademii do Mnichova. Salomon poté žil v Německu, Itálii, Vídni a Brně. Po několika letech se vrátil do rodného Jiřetína, kde si zařídil ateliér. Maloval portréty a také krajinu. Zejména Jiřetín, hrad Tolštejn, Křížovou a Jedlovou horu a města a obce v okolí. Restauroval také malby v kostele v Žandově. Zároveň byl zpravodajem varnsdorfských novin Abwehr a Rumburger Zeitung, kde příležitostně uveřejňoval také své verše.

Ve 20. letech spoluzakládal umělecký spolek umělců ze Šluknovského výběžku – Künstelerbund Niederland. V roce 1945 zachytil na dvou obrazech pochod smrti, který Jiřetínem procházel. Jsou na něm ženy vězněné v pobočném táboře koncentračního tábora Gross Rosen ve Varnsdorfu. Jeden z těchto obrazů se ztratil a známé ho jen ze svědectví pamětníků. Druhý je dnes k vidění v Památníku Terezín. Wenzel Salomon zemřel v roce 1953. Pochovaný je v Jiřetíně pod Jedlovou.

Im Jubiläum der Woche stellen wir den Maler Wenzel Salomon vor. Salomon wurde am 4. Februar 1874 in Sankt Georgenthal, in eine Weber-Familie geboren. In seiner Jugendzeit verdiente er sein tägliches Brot als Medailleur. Nach dem Einrücken machte er beim Militär eine gute Karriere. Es schien, dass Militär seine Zukunft sein wird. Salomons Kommandant merkte aber, dass Salomon ein großes künstlerisches Talent hat und entsendete ihn in die Münchner Künstlerakademie. Salomon lebte dann in Deutschland, Italien, Wien und Brünn. Nach einigen Jahren kehrte er in seine Geburtsstadt zurück. Er richtete ein Atelier ein und malte Portraits und Landschaften.

Am liebsten malte er Sankt Georgenthal, Burg Tollenstein, Kreuzberg und Tannenberg und Städte in der Umgebung. Salomon restaurierte auch Fresken in der Kirche in Sandau. Gleichzeitig war er Berichterstatter der Warnsdorfer Zeitung „Abwehr“ und „Rumburger Zeitung“, in denen er ab und zu seine Gedichte veröffentlichte. In den 20. Jahren des 20. Jahrhunderts war er Mitbegründer vom „Künstlerbund Niederland“ im Schluckenauer Zipfel. Im Jahre 1945 hielte er auf zwei Bildern den Todesmarsch durch Sankt Georgenthal fest. Auf den Bildern sind Frauen zu sehen, die im Außenlager des Konzentrationslagers Groß-Rosen in Warnsdorf festgehalten waren. Ein Bild ist laut Zeugenaussage verlorengegangen, das zweite kann man im Denkmal Theresienstadt sehen.

Wenzel Salomon starb im Jahre 1953 und ist in Sankt Georgenthal begraben.

Vlakové koleje uvnitř tábora a hlavní brána nazývaná „Brána Smrti“ (1945)|foto:Stanisław Mucha,Státní muzeum Osvětim