Z přírodní památky Kocoury je vidět do tří krajů. Na jaře tu kvetou obrovské sasanky lesní

24. květen 2018
Česko – země neznámá

Už ani pamětníci netuší, proč se kopečku nad obcí Prosetín na okraji Žďárska na Vysočině začalo říkat Kocoury. V polovině 90. let bylo ale malé, ani ne půlhektarové území vyhlášeno přírodní památkou. Důvodem byl výskyt několika nenápadných, ale zato vzácných druhů rostlin.

Nad Prosetínem byla nedávno vybudována nová asfaltová cesta vedoucí až k přírodní památce Kocoury. Vede mezi stromky a překrásný výhled do údolí Tresenského potoka a na vrcholy Svratecké hornatiny se návštěvníkům otevře až na konci cesty. Ta dál nepokračuje, do nejbližší obce Olešnice se dá dojít jen přes pole.

Z lokality Kocoury je vidět do tří krajů – na jihovýchod na Blanensko v Jihomoravském kraji, na sever na Svitavsko do kraje Pardubického a zbytek nabízí pohled do Kraje Vysočina a údolí Svratky. Z přírodní památky je vidět vesničku Kobylnici pod zříceninou hradu Zubštejna a pod ní rokli, kterou v údolí vyhlodal potok ústící do řeky Svratky.

Přírodní památka Kocoury není velká, její vrcholek je porostlý břízkami, buky a lískami. A pod nimi na travnatých loukách najdeme důvod, proč byla lokalita vyhlášena přírodní památkou. Vyskytuje se zde zvláště chráněná sasanka lesní a několik dalších vzácných rostlin. Tabule s popisem místa uvádí samorostlík klasnatý, bažanku vytrvalou, lýkovec jedovatý a kokořík mnohokvětý. Výskytu vzácné a druhově pestré flory napomáhá zdejší vápencové podloží.

Sasanka lesní

Pod vrcholem kopce se na zalesněném svahu nachází dnes již zarostlý lom. Kdysi se tady těžil vápenec. V roce 1922 vápenku postavil Karel Vašíř z Prosetína. Vápno v ní hasil do roku 1935, kdy jej světová hospodářská krize přinutila vápenku zavřít. Po válce se v místě likvidovala nalezená munice a její výbuchy způsobily postupné rozpadnutí budovy vápenky. Zůstal jen komín, který se tyčí uprostřed korun okolo rostoucích stromů.

autor: dak
Spustit audio