Z Vrbatova Kostelce do Ležáků: poslední cestou četníka Kněze
Vrchní četnický strážmistr Karel Kněz obětoval svůj život, aby zachránil Ležáky. Smrti unikla jeho rodina i kolegové z četnické stanice ve Vrbatově Kostelci. Ležáky ale neuchránil. V den jeho pohřbu, komando SS vesnici vypálilo.
Do Vrbatova Kostelce přišel Karel Kněz v roce 1934 z pohraničí, se ženou Annou, sudetskou Němkou, a dvěma syny. Po zabrání Sudet začal s kolegy z místní četnické stanice likvidovat kartotéky zbraní a výbušnin z okolních lomů a shromažďovat zbraně. Věděl, co přijde, s německým nacionalismem měl bohaté zkušenosti právě z pohraničí.
Byl zakládajícím členem odbojové skupiny Čenda, která mimo jiné podporovala výsadek Silver A. Po atentátu na Heydricha byly 10. května 1942 vypáleny Lidice. Oprátka kolem Ležáků se začala stahovat. Po zatčení mlynáře Švandy už Karel Kněz na nic nečekal.
Znal už z vlastní zkušenosti výslechy na gestapu a věděl, co se v nejbližších hodinách stane. Přemístil tedy zbraně do jiného úkrytu, rozloučil se s manželkou Annou a odešel. Nad ránem 22. června 1942 se na vršku nad Vrbatovým Kostelcem zastřelil služební zbraní.
Pohřeb byl jen v kruhu úzké rodiny pod dohledem gestapa. A když se manželka Anna se syny vracela ze hřbitova, viděla, jak nad Ležáky stoupá kouř. To jednotky SS právě vypalovaly vesnici.
Ležáky vede naučná stezka, kterou lze pojmout jako rodinnou soutěž. V muzeu jsou k dispozici pracovní listy s otázkami. Pokud je návštěvníci Ležáků vyplní, podle informací z tabulí naučné stezky, a odevzdají zpátky v muzeu, jsou zařazeni do každoročního slosování na konci sezóny.
Smutná historie nádherného kraje
Nelze nevzpomenout tíživou historii tohoto místa. Ale současně je nutné připomenout, jak krásný je to kraj. Vrbatův Kostelec leží ve zvlněné oblasti Železných hor, plné lesů, strání a ovocných sadů. Nádherným údolím protéká potok Žejbro, který během roku mění průtok z dravé jarní řeky na vyschlé letní koryto.
Dříve bylo na Žejbru a jeho přítocích dvacet osm mlýnů, které i přes malý průtok své majitele dokázaly uživit. Kromě mouky vyráběly i kroupy.
Milovníci lidové architektury a technických památek můžou i dnes vidět funkční mlýn z údolí Žejbra. Z nedalekých Oldřetic byl jeden kompletně přestěhován do skanzenu na Veselý Kopec.
Kdo se ukrýval v jeskyni Drápka?
Na jižní straně Kostelecké hůry nad Vrbatovým Kostelcem je malá skalka s vytesaným otvorem i komínkem pro odvod kouře. Podle pověsti se tu schovával před světskou spravedlností žhář a loupežník zvaný Soldat. Možná byla ale jen přístřeškem horníků, kteří tu hledali nová naleziště.
Místní obyvatelé už zapomněli, proč se jeskyni říká Drápka, a ani vesnická kronika její název neosvětluje. Je ale oblíbeným výletním místem v těsné blízkosti zelené turistické trasy, která vede z Vrbatova Kostelce.
Související
-
Na Veselém Kopci se místo turistů prohánějí bagry
Řemeslníci na Veselém Kopci opravují soustavu stavidel, náhonů a nádrží. Složitá vodní cesta slouží k tomu, aby mlýn klapal a pilu na katru nemuseli tahat lidé. Jen...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.