Z želvy nádherné se pomalu stává postrach českých rybníků

„Zatím jsem tady v Dubici chytil čtyři malé kapříky,“ říká rybář Marek Makula a dodává, že želvu na prut ještě neulovil: „Nikdy jsem nic takového nechytil, ani jsem neslyšel, že by někdo z kolegů nebo kamarádů. Nikdo na ní nenarazil nebo se tím nechlubil. Je ale taková rarita, že by se s tím určitě pochlubil.“

Marek Makula chytá ryby více než třicet let, a to nejen na Českolipsku, ale po celé republice. Želvu nádhernou ale ještě nechytil, přesto na Českolipsku jsou. Jedním z míst je i Máchovo jezero.

„Původně je tato želva druhem ze Severní Ameriky. Dostala se k nám, do našich rybníků, vypouštěním nezodpovědnými chovateli. Jako mazlíček, který z velikosti oříšku vyroste do průměru krunýře až třicet pět centimetrů u samic, už není tak snadné ho chovat ani krmit,“ vysvětluje ekoložka Tereza Kaiserová.

Želvám se u nás daří díky změně klimatu

Při obcházení Máchova jezera žádná želva vidět nebyla. Přesto se jim daří i kvůli změně klimatu.

Želva nádherná|foto: Wikimedia Commons

„Tím, jak se klima otepluje, tak se zatím není schopná rozmnožit, ale je schopná přežít během celého roku.“

Důvodem, proč není v tomto období žádná z nich vidět, je i to, že klesají teploty. V noci klesají k nule a želva se zahrabává a připravuje se na zimování.

Ve volné přírodě u nás už žije několik set želv

Pro vodní ekosystém představuje tento druh želvy ohrožení. „Decimuje veškeré populace malých ryb, stejně tak se živí obojživelníky a jejich larvami. Její rozmnožování se neprokázalo, ale vzhledem k tomu, jak se podnebí otepluje, tak je velice pravděpodobné, že k tomu jednou dojde.“

Podle Terezy Kaiserové se zimující želvy schovávají v podrostu, do listí, do příbřežního pásma, kde je nižší hladina vody a stálá teplota.

Na Českolipsku je výskyt želvy nádherné prokázaný na všech větších rybnících i na některých pomalu tekoucích vodách. Jejich populace se v regionu počítá v řádech desítek kusů, v celé republice je to pak několik set.