Může za globální oteplování jen člověk? „Na vině“ jsou i krávy

3. červen 2015
Encyklopedie Radiožurnálu

Globální oteplování máme většinou spojené s důsledky lidské činnosti. Obecně panuje představa, že nejčastěji se do ovzduší dostávají skleníkové plyny z průmyslové produkce a spalováním pohonných hmot.

Asi byste si v souvislosti s globálním oteplováním nepředstavili stádo krav pokojně se pasoucí na malebné zelené louce. A už vůbec by vás asi nenapadlo, že ke globálnímu oteplování přispívají svým říháním a nadýmáním. Přitom je to skutečně tak, a to v nezanedbatelné míře.

Přehlížený problém

Kráva patří mezi přežvýkavce a ti mají zvláštní způsob zpracování potravy. S trávením jim pomáhají mikroby žijící v jejich zažívacím traktu, které produkují různé plyny, mimo jiné také metan. Tato zvířata tráví potravu několikrát. Přežvýkají ji a spolknou, ale pak ji částečně natrávenou znovu zvrátí do úst a znovu přežvykují. Při tom právě často říhají metan.


„Prdící daň“ neuspěla
Na světě je asi 1,3–1,5 miliardy krav. Mezi přežvýkavce patří také ovce, kozy, jeleni a antilopy. Vzhledem k jejich velkému počtu však krávy produkují více plynů než všichni ostatní přežvýkavci dohromady. V roce 2010 navrhla OSN daň na emise metanu hospodářských zvířat. Média ji ihned překřtila na „prdící daň“. Proti dani se zdvihla velká opozice, takže se od návrhu ustoupilo.

Metan je ovšem silný skleníkový plyn. Zadržuje teplo až dvacetkrát více než běžnější oxid uhličitý. A přežvýkavci tedy ke světovým emisím metanu přispívají více než 25 procenty. Produkce skleníkových plynů hospodářskými zvířaty nakonec není zanedbatelný problém, nicméně se mu vedle dopravy nebo průmyslu věnuje méně pozornosti.

Vědci stále hledají nové způsoby řešení emise metanu zvířaty, ať už se jedná o jiné složení jejich stravy nebo různé snahy tyto plyny nějak zachycovat a dokonce využívat, například právě v dopravě.

autor: Irena Buršová
Spustit audio