Za přímé dotace bychom měli po zemědělcích chtít víc, tvrdí expert na kvalitu půdy

„Před 25 lety jsme se naivně domnívali, že když vlastníci dostanou znovu svá vlastnická práva k zemědělské půdě, že bude všechno tak v pořádku, jak bývalo dřív a kvalitativní ukazatele půd se začnou zlepšovat,“ uvedl v Magazínu Leonardo vedoucí Katedry biotechnických úprav krajiny a proděkan České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

Ten ale konstatoval, že už čtvrt století v Česku degraduje až 70 % zemědělských půd. „Téměř jistým důvodem je, že u nás je 3 až 3,5 milionů vlastníků zemědělské půdy, kteří se příliš nehlásí k zodpovědnosti za půdu a za krajinu, ale zároveň máme pouze asi 3000 uživatelů této půdy.“

To jsou prý dva extrémy, které nemají ve světě obdoby. „Kdo má být zodpovědný za kvalitu půdy a krajinu? Ty tři miliony vlastníků, kteří často ani netuší, kde mají své pozemky a nechtějí na nich hospodařit, nebo 30 tisíc uživatelů, družstev, akciových společností a s.r.o., kde ten vztah k půdě už není vůbec?“

Odpovědnost v této situaci u nás přebírá částečně způsobem stát. „Což není dokonalé, ale aspoň, že to je v této podobě.“

„Existuje americké rčení, které říká, že nikdo nemyje pronajaté auto. To platí o veškerém majetku včetně půdy. Jinými slovy: nájemce, zvlášť ten, jehož smlouva je krátká, nebude investovat do zemědělské půdy, aby ji vylepšoval.“

Ale vlastník, ideálně ten, který na půdě i hospodaří, počítá s tím, že předá jednou půdu svým dětem. „Bohužel u nás pouze na 20 % výměru zemědělské půdy hospodaří vlastníci nebo rodinné farmy.“

Proto stát disponuje určitými nástroji a vymáhá po hospodařících subjektech agroekologické standardy, které přímo ovlivňují vyplácení přímých dotací. „Ty jsou velmi důležitým zdrojem příjmu pro jakéhokoli zemědělce,“ připomněl expert.

„My tedy do určité umíme řídit chování zemědělce. Problém je, že stát tímto způsobem vymáhá něco, co má být samozřejmé.

Existují průzkumy, které potvrzují, že když se vpustí do systému tyto dotace navázané na standardy, tak i nájemci se umí chovat rozumně. Takže my tu platíme něco nájemcům, co nám rodinné farmy dělají automaticky.“

„Proto je otázkou, jestli by se to nemělo posunout někam dál a neměli bychom chtít za ty miliardy korun přímých dotací trochu víc než dosud. Třeba začít přizpůsobovat naši krajinu na klimatické změny, které nás čekají, aby se po roce 2030 až 2050, kdy tu mají být subtropy, dalo žít a produkovat zemědělské plodiny,“ vysvětlil Petr Sklenička.