Začal seriál Doktoři bez hranic. Kokainový chirurg v něm mění svoji dobu

Soderbergh oznámil svoji účast na projektu nazvaném The Knick (podle nemocnice The Knickerbocker) krátce nato, co zveřejnil svůj úmysl jako filmový režisér skončit. Autor filmů Sex, lži a video, Traffic: Nadvláda gangů nebo Nákaza si jako mnoho jiných tvůrců stěžuje na čím dál menší možnosti režisérů ovlivnit výslednou podobu snímků. Podle Soderbergha inteligentní publikum filmy přestávají zajímat a sledují seriály, které navíc svým autorům umožňují fokus na specifičtější témata a hlubší ponor do různých prostředí. Při práci na seriálu, v českém překladu nazvaném Doktoři bez hranic, obě tyto možnosti velmi dobře využil.

Epizody seriálu jsou na postupech maniakálního lékaře vystavěny podobně poutavě a se smyslem pro detail jako vyšetřování zločinů v nejlepších kriminálních seriálech. Protivníkem hlavního hrdiny je v tomto případě Bůh, jak uštěpačně poznamenává jeptiška, která není jedinou postavou seriálu se smyslem pro sarkasmus.

Pilotní díl přestavuje doktora Thackeryho jako charismatického kokainistu pohlceného úlohou špičkového chirurga, který „nemůže porazit přírodu, ale chce jí alespoň klást překážky“. Jeho horečnatý (kokainový) zápal po sebevraždě kolegy („Nemůžeme přemoci pohoří, ale můžeme skrze ně vést železnice, nemůžeme přemoci řeky, ale můžeme obrátit jejich toky a donutit je, aby sloužily našim účelům.“) je silný díky Owenovu charismatickému herectví, přenesení do doby (rok 1900), kdy bylo lékařství z našeho dnešního pohledu na úrovni řezničiny, a snad i díky tomu, že chvástavý chirurg může svůj úspěch na operačním sále automaticky vykládat jako celospolečenský pokrok. V dnešních úzce specializovaných zaměstnáních se vize celku společnosti skládá obtížněji, pro publikum tak právě tyto scény mohou znamenat zvláštní emoční náboj nebo zážitek ze změny perspektivy.

The Knick není v porovnání s jinými dnešními kvalitními seriály obzvlášť inovativní, scénář Jacka Amiela a Michaela Beglera jde spíš prošlapanou cestou. Thackery je dalším obsesivním antihrdinou, ne nepodobným některým lehce autistickým seriálovým hrdinům (ve volných chvílích mezi operacemi a kokainovými večírky u rozpálené pece vynalézá nové lékařské nástroje, které pak usnadňují jeho novátorské postupy). I pečlivý popis sociální reality nemocnice Knickerbocker, z jejíhož okolí se smetánka odstěhovala o kus dál, a na operačních sálech u Thackeryho tak často končí městská chudina, na které si může snadněji dovolit experimentovat, není pro kvalitní seriály neobvyklý. The Knick však scenáristické postupy otrocky neopakuje, spíš z nich elegantně těží.

Ze seriálu The Knick Doktoři bez hranic |foto: Cinemax

Čtěte také

Seriál se zajímá jak o technikálie (lékařské nástroje, metody, hygiena), tak o společenskou podmíněnost nemocí a zdraví a třídní podmíněnost osudů nemocných. Scénář se větví do bočních epizod popisujících životní podmínky chudiny nebo kšeftování s pacienty. Jednou z hlavních postav je černošský chirurg, kterému Thackery doporučuje odchod k cirkusu, nebo zakřiknutá zdravotní sestra z venkova, skrze jejichž příběhy může seriál stejné prostředí ukazovat z různých pozic.

Premiéru měl pilotní díl seriálu The Knick v sobotu 9. srpna na filmovém kanálu Cinemax, verze s českým dabingem bude dostupná od září na HBO Go.

Pocitu silného vtažení do prostředí pomáhá pečlivá dobová výprava a silný důraz na fyzično (řezání, odsávání krve a kusů masa je v seriálu víc než dost), násobený současným minimalistickým soundtrackem Cliffa Martineze (Drive.) Podle reakcí amerických novinářů, kteří měli možnost vidět několik epizod, jsou i další části seriálu podobně intenzivní jako kokainem našlápnutý pilot.

Clive Owen v seriálu The Knick: Doktoři bez hranic |foto: Cinemax