Začarovaný kruh hladu a chudoby

1. prosinec 2012
Sedmý světadíl

Jídlo patří mezi základní potřeby a práva každého člověka, přesto 870 milionů lidí trpí hlady.

Nikoho asi nepřekvapí, že se jedná zejména o obyvatele jižní Asie a subsaharské Afriky. Podle indexu globálního hladu je situace vážná ve 20i zemích, o smutné prvenství se dělí Burundi, Eritrea a Haiti. Ukazatel, kterým lze změřit světový hlad, zavedl Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky a stanovuje se na základě tří ukazatelů: podílu podvyživené populace, podvyživených dětí do pěti let a dětské úmrtnosti.

Potravin je dost

Hlady nejčastěji trpí obyvatelé Afriky

Minimálního denního energetického příjmu 1800, v ideálním případě však alespoň 2100 kcal, nedosahuje téměř každý sedmý člověk. Čím to je? Zemědělský inženýr ze společnosti AfroParisTech Marc Dufumier vyvrací mýtus, že důvodem je nedostatečná produkce potravin: „Na mezinárodní úrovni máme jídla hodně, problém je v tom, že chudí si ho nemohou dovolit, zatímco bohatí jím krmí zvířata a auta.” Dufumier naráží na fakt, že velká část potravin se používá k výrobě biopaliv a výkrmu zvířat chovaných pro maso. Za paradoxní také považuje, že hladem nejčastěji trpí farmáři – tedy ti, kteří se přímo podílejí na produkci potravin.

Neviditelná ruka trhu

Situaci chudých a podvyživených lidí ovlivňuje mnoho faktorů – klimatické podmínky, politická situace nebo demografické vlivy. Marc Dufumier ale zdůrazňuje především dopad ekonomiky, zejména volného trhu a spekulací, které svým působením uměle zvyšují poptávku po jídle a tím pádem i jeho cenu. Dufumier navíc podotýká: „V případě rozvojových oblastí nejde o skutečně volný trh, protože my jim chceme prodávat jídlo, ale zároveň odmítáme, aby k nám migrovali z přelidněných zemí.“

Hlad se ale nevyhýbá ani asijským zemím

Liberálizace trhu sice bere moc nedemokratickým režimům, které často v rozvojových oblastech panují, na druhé straně tamní vlády nemají možnost omezit vnější konkurenci. A drobní farmáři mohou jen těžko obstát proti velkým společnostem, které dovážejí dotované, a tím pádem levnější zboží. „Možným řešením by bylo povolit vládám rozvojových zemí chránit své zemědělství uvalením daně na dovoz. Jejich farmáři by tedy dostávali více peněz, které by mohli investovat do nového vybavení. Tím pádem by byli produktivnější,“ navrhuje proto Marc Dufumier.

autor: Tereza Sadílková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.