Záhada levharta sněžného
Mimořádně špatně vybavila příroda sněžného levharta na život ve velehorách, kde se pohybuje i ve výškách nad 6000 metrů nad mořem. Jak to vzácná šelma vůbec zvládá?
Irbis čili levhart sněžný (Panthera uncia) obývá nejvyšší oblasti asijských velehor. K životu v tomto extrémním prostředí je dokonale uzpůsoben. Má mohutné tělo kryté hustou, dlouhou srstí, díky které ani v třeskutých mrazech a ledových vichrech zbytečně neztrácí tělesné teplo. Tepelné ztráty mu pomáhají minimalizovat také dlouhé chlupy na ocasu nebo relativně malé okrouhlé ušní boltce. Široké tlapy fungují jako sněžnice a usnadňují irbisovi pohyb hlubokým sněhem. Dlouhé chlupy na spodní straně tlap brání smeknutí ve zledovatělém terénu.
Pobyt vysoko v horách, kde je řídký vzduch, klade značné nároky na zásobování organismu kyslíkem. Kočkovité šelmy příroda pro tento účel vybavila špatně. Jejich krevní barvivo hemoglobin váže kyslík ve srovnání s jinými savci poměrně slabě. Na vině je zvláštní varianta genu, podle kterého se bílkovinná molekula hemoglobinu koček syntetizuje.
Mezinárodní tým vědců pod vedením Jaye Storze z Nebraské univerzity porovnával krevní barvivo několika druhů kočkovitých šelem - lva, tygra, pumy, levharta a také čtyř irbisů. S překvapením zjistili, že irbisové nesou v dědičné informaci stejnou variantu genu pro hemoglobin jako ostatní kočky. Také gen irbise je postižen záměnou písmen genetického kódu, která snižuje schopnost krevního barviva vázat kyslík. Při laboratorních měřeních se potvrdilo, že hemoglobin irbisů ve vazbě kyslíku opravdu nijak zvlášť nevyniká. Šelma z velehor je přizpůsoben k dýchání řídkého vzduchu v nadoblačných výškách Pamíru či Himálaje asi jako kočky, které s námi sdílejí domácnost. Výsledky Storzova týmu zveřejnil vědecký časopis Journal of Experimental Biology.
Jak zvládá irbis enormní nároky vysokohorského prostředí? Vědci se domnívají, že ve srovnání s jinými kočkovitými šelmami mnohem intenzivněji dýchá. Potvrdit tuhle teorii ale nebude jednoduché. Znamenalo by to změřit fyzickou výkonnost irbise a porovnat ji z fyzickou výkoností lvů, levhartů, pum či tygrů ve vysokohorském prostředí nebo v komoře s uměle sníženým tlakem vzduchu. Tým Jaye Storze na tom přesto usilovně pracuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.