Záhada zmizelých jezer vyřešena
Jak vzniká na dně grónských ledovcových jezer „niagára“, která z nich vypustí miliony kubíků vody v několika hodinách?
Voda z tajícího ledu vytváří každé jaro na povrchu Grónského ledovce tisíce jezer. Některá mají skutečně impozantní rozměry. Osud těchto vodních nádrží bývá různý. Ledové dno některých jezer praská a voda z nich pak vyteče během několika málo hodin. Jiná jezera ale zůstávají stabilní. Vědci si s diametrálně odlišným chováním jezer lámali hlavy dlouhá léta. Nyní mu přišel na kloub mezinárodní tým pod vedením Laury Stevensové z americké Woods Hole Oceanographic Institution.
Vědci si vybrali ke svým pozorováním Severní jezero, které se nachází na jihozápadě Grónska. V létě se roztáhne hladina jezera na vzdálenost dvou kilometrů. Severní jezero patří k těm, jejichž dno praská a voda z něj bleskurychle mizí. Došlo k tomu v roce 2011, 2012 a 2013. Laura Stevensová a její spolupracovníci byli pokaždé u toho prostřednictvím přístrojů instalovaných na březích jezera. Průběžně měřili pohyb ledovce v okolí jezera pomocí GPS a přitom odhalili nečekanou předzvěst masového úniku vody. Zhruba dvanáct hodin před prasknutím se dno jezera nadzvedlo a ledovec se pohnul směrem k moři.
Jak vysvětluje Stevensová se svými spolupracovníky ve studii, zveřejněné předním vědeckým časopisem Nature, mechanismus vyprázdnění jezer je úplně jiný, než se vědci dlouhá léta domnívali. Za nejpravděpodobnější považovali puknutí ledu na dně jezera pod tlakem nahromaděné vody. Ve skutečnosti prosakuje voda úzkými puklinami ve dně jezera hluboko do ledovcové masy. Pokud pronikne až k horninovému podloží ledovce, začne se v prostoru mezi ledem a skálou hromadit pod vysokým tlakem. Nastřádaná voda nadzdvihne ledovou masu nad sebou. Ledovec sklouzne po podloží a zároveň pukne. Cesta pro vodní masy je otevřená.
Vodní proud o síle zemětřesení
Voda proteče nově otevřenou puklinou do hlubin ledovce a její proud trhlinu neustále rozšiřuje. Prodere se pod ledovcem a vytéká z něj až na místě vzdáleném mnoho kilometrů. V případě Severního jezera puká při náhlém vyprázdnění vrstva ledu silnější než jeden kilometr. Ledovec se přitom pohne sice jen o půl metru, ale i tak se posun vyrovná zemětřesení o síle 5,5 stupňů Richterovy škály. Čtyřicet milionů kubických metrů vody vyteče ze Severního jezera za necelých 90 minut. Proud v puklině je rychlejší než voda řítící se z Niagarských vodopádů.
Objev týmu Laury Stevensové má velký význam pro pochopení jevů na tajícím Grónském ledovci. Pod tlakem vody hromadící se v jezerech se dno těchto nádrží zpevňuje. Proto mohou být i poměrně velká jezera stabilní. Naopak, ledovec destabilizuje i relativně nevelké nadzvednutí dna tlakem vody nahromaděné na rozhraní mezi skálou a ledem.
Ve vnitrozemí klid
Jezera ve vnitrozemí Grónska jsou zřejmě stabilnější, než si vědci mysleli. Vrstva ledu je tu podstatně mocnější než v oblasti zkoumaného Severního jezera. Pro vodu není snadné proniknout až na skálu. Obrovský tlak vnitrozemského ledovce také mění konzistenci ledu při styku se skálou v podloží natolik, že se led chová jako velmi hustá kapalina. Teče pomalu a je s to kompenzovat případné změny tlaku. Jakýkoli zdvih ledovce a puknutí dna jezera jsou tu proto krajně nepravděpodobné.
Zdroj: Nature, Live Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka