Záhadné spršky radiových vln z vesmíru

Tyto opakované a krátké, jen zlomek sekundy trvající pulsy byly zachyceny dvěma přijímacími stanicemi - pohyblivým radioteleskopem v australském Parkesu a velkou nepohyblivou radiovou mísou, umístěnou nedaleko Areciba na ostrově Portoriko. Tato obří radiová parabola měří v průměru 305 metrů. Proto již není o kosmickém původu těchto spršek pochyb, avšak způsob jejich vzniku je zatím záhadou. Astronomové v této souvislosti mluví nejčastěji o vypařování černých děr, srážkách a spojování neutronových hvězd a také o náhlých vzplanutích tzv. magnetarů. Magnetar je typ neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem.

Mohou to však být i mnohem silnější pulsy či exploze neznámého původu, které velikostí uvolněné energie překonávají vše, co bylo jmenováno. Přitom je zvláštní, že tyto radiové pulsy přicházejí ze všech míst oblohy a jejich celková četnost dosahuje úctyhodného čísla kolem 10 000 za den.

Důkazem, že tyto radiové vlny skutečně přicházejí z míst mimo naši Galaxii, je výsledek měření a analýzy jevu tzv. plazmové disperze. Radiové pulsy či obecně vlny totiž během své cesty kosmickým prostorem interagují s elektronovým “plynem”, který se nachází v mezihvězdném a mezigalaktickém prostoru. Následkem tohoto vlivu radiové vlny s nižší frekvencí cestují kosmem pomaleji a naopak. Míra plazmové disperze pak roste společně s délkou dráhy, kterou musejí radiové vlny v elektronovém prostředí urazit.

Vědci zachytili zvláštní krátké spršky radiových vln, které na Zemi přicházejí opakovaně z lokalit mimo naši Galaxiii|foto: © Rogelio Bernal Andreo (DeepSkyColors.com)

Naměřené radiové pulsy měly asi třikrát větší míru maximální disperze, než by odpovídalo signálům, přicházejícím ze zdroje nacházejícího se v naší Galaxii. Radioteleskop v Arecibu narazil na tyto zvláštní signály během měření, jehož hlavní náplní bylo mapování pulsarů a pozorování různých jevů, důležitých pro studium neutronových hvězd. Vědci nyní chtějí do tohoto výzkumu postupně zapojit další radioteleskopy v Kanadě, Austrálii a Jižní Africe. Některé z nich již pracují, ale jiné jsou teprve ve výstavbě. Konečným výsledkem tohoto zvýšeného úsilí by mělo být lepší pochopení tohoto zajímavého jevu.

Zdroje: Phys.Org, The Astrophysical Journal, arXiv